Článek
O vetu informoval Pavel ve středu. „Rozhodl jsem se využít svého ústavního práva podle článku 50 Ústavy a vrátit Poslanecké sněmovně zákon, kterým se mění rozpočtové zákony,“ řekl.
Jde o první případ, kdy Pavel vetoval zákon navržený Babišovou vládou. Doposud pouze dva zákony vrátil za vlády Petra Fialy (ODS).
„Na první pohled jde o technický zákon plný odborných pojmů a rozpočtových pravidel. Ve skutečnosti ale mění způsob, jakým stát – tedy nejen tato, ale i budoucí vlády – budou hospodařit s veřejnými penězi,“ pokračoval prezident.
Zákon podle něj ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Pavlovi vadí také to, že oslabuje kontrolu Sněmovny ve prospěch vlády a posiluje roli ministerstva financí při jednání o rozpočtu institucí, jako je Ústavní soud, kancelář prezidenta nebo úřad ombudsmana.
„Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu my všichni. Proto musí být pravidla pro hospodaření státu nastavena tak, aby chránila nejen současné, ale i budoucí generace,“ vysvětlil prezident svůj postoj.
Po prezidentském vetu se budou novelou znovu zabývat poslanci a aby zákon prošel, musí ho znovu podpořit minimálně 101 hlasy.
„Poslanci budou mít příležitost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu i ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou,“ dodal Pavel.
Vládní novela rozvolňuje pravidla, která kabinet omezují při sestavování státního rozpočtu. Nově by se do maximálních limitů pro výdaje státu nepočítaly vedle vyšších výdajů na obranu také strategické infrastrukturní stavby. Zároveň při zhoršení bezpečnostní situace bude možné zvýšit celkové výdaje rozpočtu až o deset procent.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentuje, že současná pravidla jsou příliš přísná a zákon předpokládá příliš rychlé zkrocení schodku rozpočtu. „Tempo konsolidace je nerealistické a vedlo by k omezení základních funkcí státu i investic,“ prohlásila.
Opozice změny ostře kritizovala a v červnu zákon odmítl Senát. Sněmovna ale horní komoru přehlasovala a odmítla také senátní pozměňovací návrhy.
Opoziční poslanci již dříve oznámili, že se chtějí v případě schválení zákona ve sněmovní verzi obrátit na Ústavní soud. Jedním z důvodů je možnost vlády upravovat v některých případech rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Znamená to podle nich změnu rovnováhy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí.
