Článek
Důležitější zprávou než samotné snížení sazeb o čtvrt bodu je to, že ECB už nezmínila, že její monetární politika je stále restriktivní, upozornila agentura Bloomberg s tím, že vypuštění slova „restriktivní“ z prohlášení je skutečně velkou změnou, která mnoho ekonomů a investorů překvapila.
Čtvrteční rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, kteří jsou spíše takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně zhoršila výhled ekonomického růstu, uvedla agentura Reuters.
ECB dále zopakovala svá předešlá tvrzení, že „dezinflační proces je na dobré cestě“ a „inflace se nadále vyvíjí podle očekávání“.
Ve svých březnových projekcích centrální banka předpověděla, že růst spotřebitelských cen dosáhne udržitelného dvouprocentního cíle na začátku příštího roku. Klesající náklady na energie a neočekávané zhodnocování eura ovšem zvýšily pravděpodobnost ještě dřívějšího dosažení cíle.
V březnu inflace v eurozóně zpomalila na 2,2 procenta z únorového tempa 2,3 procenta, potvrdil ve středu Eurostat svůj dřívější odhad.
ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Od té doby depozitní sazbu snížila sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba je tak nyní nejníže od konce listopadu 2022, kdy činila přesně dvě procenta.
