Článek
„Nejvíce postiženými skupinami byli důchodci, obyvatelé malých obcí, majitelé domů a domácnosti s nízkými příjmy. Domácnosti s nejnižšími příjmy ztratily 21 tisíc Kč,“ uvedl její autor Filip Mandys s tím, že to je vzhledem k jejich příjmům daleko horší dopad než u vysokopříjmových domácností. U těch to bylo 26 tisíc Kč.
„Výsledky naznačují, že podíl energetických výdajů na celkových výdajích je nejvíce ovlivněn počtem dětí a důchodců v domácnosti – zvyšuje se o 6,6 procenta a 24 procent za každé další dítě nebo důchodce,“ uvádí analýza.
Zatímco výdaje na spotřebitelské oblasti, jako jsou restaurace, rekreace a kultura, lze podle analýzy v zásadě výrazně snížit, u energií to ve většině případů není možné. Zahrnují totiž nezbytnosti, jako jsou osvětlení, vaření a vytápění, a proto jsou cenově nepružnější.
Z výsledků studie podle jejího autora plyne, že by se měla vláda pokusit o dlouhodobé strukturální změny v energetické politice a například vytvářet pobídky k instalaci moderní technologie, jako jsou inteligentní měřiče, a zavádět daňové úlevy a odpočitatelné položky za instalaci úspor energie.
Jak si poradit se zvyšováním cen energií
