Hlavní obsah

Dostupné bydlení u soukromníků naráží. Snaží se hlavně obce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Česko má od minulého týdne jasněji, co je dostupný nájem. Poslanci schválili návrh zákona, který jej definuje jako maximálně 90 procent tržního nájemného. Dostupné byty ale v Česku stále chybí. Nové projekty vznikají jen pomalu, což komplikuje život nejen lidem, ale i velkým městům, která kvůli tomu hůře shánějí nezbytné pracovníky.

Foto: UNIT Architekti pro MHMP, archiv PDS, Právo

Dostupné byty mají vzniknout například v rámci čtvrti Nové dvory, kterou chystá sama Praha.

Článek

Takřka před rokem, na přelomu března a dubna, přišla s konceptem dostupného bydlení Česká spořitelna. Na záměru vybudovat 254 bytů na pražském Proseku spolupracuje s developerem Finep. Byty obsadí primárně pracovníci veřejné sféry, má jít o personál Fakultní nemocnice v Motole, policisty nebo učitele. Za pronájem budou platit v porovnání s tržními cenami o pětinu méně. Nejlevnější byty mají stát kolem 10 tisíc korun měsíčně.

Česká spořitelna, pro kterou je taková aktivita způsobem, jak plnit evropské požadavky na sociální odpovědnost firem, nachystala během loňska i další podobné projekty. Celkem má v přípravě podle dat poradenské společnosti BTR Consulting zhruba 700 dostupných bytů.

Byty loni zlevnily, ale jen nakrátko

Ekonomika

U jednoho ze záměrů asistuje České spořitelně ještě pojišťovna Kooperativa, jinak ale soukromníci podobné projekty zatím neoznámili. „Domnívám se, že u zbytku trhu představuje problém váznoucí spolupráce se státem a obcemi,“ řekla Zuzana Chudoba, zakladatelka zmíněné BTR Consulting, která radí investorům s projekty nájemního bydlení.

Sama má díky předchozí práci u finského developera YIT představu, jak taková spolupráce funguje v zahraničí. „Například v Helsinkách dá město pozemek do konsorcia se soukromníky a klade si podmínky, kolik bytů musí být vyhrazených jako dostupné bydlení,“ konstatovala.

Tuzemské obce v tomto naráží na důsledky někdejší privatizace nemovitostí. I kdyby se nastíněnou cestou chtěly vydat, nemají dostatek pozemků. Některé z nich tak hledají alternativu pomocí příspěvků za změnu územního plánu, jimiž může být výstavba dostupných bytů. Takové odvody požadují například v Praze, Brně nebo Jihlavě. Příspěvky ale nejsou tak vysoké, aby trh výrazně ovlivnily.

Obce chtějí stavět více bytů

Hlavní město se vedle toho jako první rozhodlo zajít ještě dál a už čtyři roky rozvíjí takzvaného městského developera. Pražská developerská společnost má za úkol na zbývajících městských pozemcích chystat byty právě pro potřebné profese.

„Letos chceme dát dva až čtyři projekty do povolovacího procesu. Následně bude záležet na rychlosti stavebních úřadů. V ideálním případě bychom první z nich mohli začít stavět příští rok,“ uvedl Martin Červinka, zástupce ředitele společnosti. Mezi zmíněnými projekty by mohla být i výstavba u budoucí stanice metra Nové Dvory, kde má postupně vyrůst bydlení pro asi pět tisíc lidí.

Rozšiřovat svůj bytový fond chtějí podle ministerstva pro místní rozvoj tři čtvrtiny obcí. Stát se je v tom snaží podpořit například převodem pozemků nebo plánovanými příspěvky ve výši asi dvou miliard korun ročně. Využít chce peníze z Národního plánu obnovy a do budování dostupného bydlení chce vláda zapojit také prostředky z Evropské investiční banky.

Všechny domy mají být od roku 2050 klimaticky neutrální, schválil europarlament

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám