Článek
Pokud se obě strany nedohodnou, mají cla začít platit ve středu 19. srpna krátce po půlnoci amerického času a dotknout by se měla přibližně pěti procent kanadského vývozu do USA.
Kanada je na americkém trhu mimořádně závislá, loni do USA podle agentury AP směřovala téměř tři čtvrtiny vývozu. Přes společnou hranici denně projde téměř 330 tisíc lidí a zboží za dvě miliardy dolarů, asi 42 miliard korun.
Navzdory dlouholetým sporům, třeba o stavební dřevo nebo přístup na kanadský trh s mléčnými výrobky, obě země tradičně vystupovaly jako blízcí spojenci. Trumpův druhý mandát to výrazně změnil. Prezident zavedl cla na kanadské zboží ve snaze přesunout výrobu do USA a hovořil i o tom, že by se Kanada mohla stát 51. státem americké federace.
Jeho výroky v Kanadě vyvolaly silnou nevoli. Petici požadující vyhoštění amerického velvyslance Petea Hoekstry podepsalo od 21. července téměř 218 tisíc lidí.
Podle expertů má motivaci k dohodě i americká strana. Cla sice formálně dopadají na dovážené kanadské zboží, platí je ale američtí dovozci, kteří se mohou pokusit vyšší náklady přenést na zákazníky zdražením. To je pro Trumpovu vládu citlivé před listopadovými volbami do Kongresu, voliči už teď považují vysoké životní náklady za hlavní problém.
„Nemyslím si, že by jedna či druhá strana skutečně chtěly, aby tato cla začala platit,“ uvedl bývalý americký obchodní představitel a partner společnosti King & Spalding Ryan Majerus. Podle něj se na obou stranách intenzivně hledá cesta, jak spor ukončit.
Washington se podle něj snaží výměnou za ústupky získat od Kanady větší nákupy amerického vojenského vybavení, včetně stíhaček F-35 a zapojení do plánovaného protiraketového systému Golden Dome. Dalším tématem jsou kritické nerostné suroviny – USA se snaží snížit závislost na Číně a kanadská naleziště považují za alternativu. Ottawa naopak požaduje zmírnění amerických cel na kanadskou ocel, hliník a stavební dřevo.
Trump oprášil stoletý zákon
Základem nových cel je téměř stoletý americký zákon z roku 1930, vzniklý v době hospodářské krize. Umožňuje prezidentovi zavést až padesátiprocentní cla na zboží ze zemí, které podle Washingtonu diskriminují americké firmy – Trump tvrdí, že Kanada znevýhodňuje vývoz automobilů, alkoholu a sýrů.
Příslušný paragraf 338 celního zákona nebyl podle AP v této podobě dosud nikdy použit. Prezident nemusí před zavedením cla zahájit vyšetřování a zákon ani nestanovuje dobu, po kterou mohou opatření platit.
Napětí zesílilo i kvůli tomu, že Kanada na předchozí americká cla odpověděla vlastními odvetnými opatřeními – spolu s Čínou patřila mezi země, které se Washingtonu postavily nejvýrazněji. Zmocněnec Jamieson Greer ale minulý týden prohlásil, že USA odvetná cla tolerovat nebudou.
