Článek
Opatření se dotkne běžného spotřebního zboží i průmyslových výrobků. Mezi cílené položky patří například víno, hokejky nebo cement. Některé kanadské vývozy ale Washington z nových cel vyňal, mimo jiné energie, potaš, kritické nerosty a ryby. USA si totiž nechtějí zkomplikovat dodávky surovin a energií, na nichž samy závisí.
Kanadský premiér Mark Carney reagoval prohlášením, že je připraven v příštích týdnech obchodní jednání s USA zintenzivnit. Současně ale označil americký postup za další ze série jednostranných kroků, které podle něj porušují dohodu mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem, známou jako USMCA.
Připomněl také hrozby kanadské suverenitě, čímž podle britské BBC zřejmě narážel na Trumpovy dřívější výroky, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA.
Nová cla mají platit i pro zboží, které dosud spadalo pod severoamerickou dohodu o volném obchodu. To je důležité, protože právě USMCA měla po Trumpově prvním období nahradit starší NAFTA a dát obchodu v regionu stabilnější rámec. Teď se tak ukazuje, že Washington je ochoten zasahovat i do oblastí, které byly formálně chráněny obchodní smlouvou.
Spojené státy už v současnosti uplatňují cla ve výši 15 až 50 procent na kanadskou ocel, hliník a měď. Na měkké dřevo z Kanady je uvaleno 35procentní clo a na neamerické díly v automobilech 25procentní daň. Kanada zase zavedla vlastní odvetná cla ve výši 25 procent na vybrané americké dovozy oceli, hliníku a vozidel.
Spor o auta nebo mléko
Trump tentokrát míří hlavně na tři sporné oblasti. U automobilů tvrdí, že Kanada zdaňuje americká vozidla a díly, které nejsou kryté dohodou USMCA, a že tím Spojené státy diskriminuje. Výroba aut v severní Americe je ovšem silně propojená. Předtím, než vznikne hotový vůz, putují jednotlivé díly mezi Kanadou, USA a Mexikem často i vícekrát. Nové clo tak může zasáhnout celý výrobní řetězec.
Druhým dlouhodobým sporem je kanadský mlékárenský systém. Ottawa omezuje zahraniční dovoz mléčných výrobků a při překročení stanovených limitů může uvalovat cla přesahující 300 procent. Třetím problémem je bojkot amerického alkoholu, který loni zavedla většina kanadských provincií. Jejich premiéři opakovaně tvrdí, že zákaz zruší, pokud Spojené státy odstraní cla na klíčová kanadská odvětví, zejména kovy a automobily.
Bílý dům nová cla opřel o jiný právní základ než některá předchozí Trumpova opatření. V únoru totiž americký Nejvyšší soud zrušil široká mezinárodní cla zavedená přes zákon o mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977. Soudci tehdy rozhodli, že prezident překročil své pravomoci. Washington proto tentokrát využil paragraf 338 celního zákona z roku 1930, který se týká obchodní diskriminace, nikoli národních nouzových stavů.
Kanadští vyjednavači se dosud snažili dosáhnout dohody, která by alespoň část amerických cel snížila. Situaci komplikuje i to, že Spojené státy se letos rozhodly neprodloužit USMCA v současné podobě a požadují změny v dohodě, kterou přitom Trumpova administrativa vyjednala už během jeho prvního mandátu. Smlouva má dál platit v režimu pravidelných ročních revizí, což znamená, že spor se může vracet opakovaně.
Podnikatelské organizace na obou stranách hranice varují, že nová cla mohou spustit další odvetu. Šéfka Kanadské obchodní komory Candace Laingová označila krok za politováníhodný a vyzvala k rychlému pokroku v jednáních ještě předtím, než cla vstoupí v platnost. Podobně se vyjádřil i Chris Swonger z americké asociace výrobců lihovin, podle něhož nové opatření zvyšuje riziko další eskalace.
