Článek
"Jeho výše vztažená k hrubému domácímu produktu (HDP) činí 35 procent," uvedla v pátek Česká národní banka. V porovnání s druhým čtvrtletím se dluh zvýšil o 33 miliardy korun. Ekonomové nepovažují výši dluhu za hrozivou, nebezpečný je podle nich až 40 procentní podíl na HDP.
"Výše zahraničního dluhu je stabilizovaná a nepředstavuje pro české hospodářství zásadní problém," řekl ČTK ekonom Patria Online David Marek. Podle něj dluh přesáhne bilión korun zřejmě v polovině příštího roku.
Většinu dluhů mají podniky, v zahraničí čerpají úvěry, které tvoří 62 procent dluhu.
V průběhu roku se téměř zdvojnásobil vládní dluh. Její podíl na zadlužení se podle centrální banky zvýšil dvojnásobně. Na dlouhodobých závazcích, se splatností delší než 1 rok, se veřejný sektor podílí 43 procenty. Stát čerpá úvěry od Evropské centrální banky například na budování dálniční sítě, nebo na stavbu protipovodňových zábran.
Lidé se zadlužili o dalších 7,9 miliardy korun.
Stále více peněz si nepůjčuje jen stát, ale i jeho obyvatelé. Bankám v listopadu dlužili přes 300 miliard korun. V tomto čísle ale nejsou započítány dluhy, které lidé mají u splátkových společností. Ty jim půjčily další miliardy
Lidé jsou v úvěrech mnohem odvážnější než podniky. Ty sice celkově dluží 588 miliardy korun, za poslední rok si ale troufly jen na 20 miliard korun, zatímco dluhy domácností narostly o 75 miliardy korun.
Ani toto číslo nepovažují ekonomové za zvlášť hrozivé. Významnou část dluhů tvoří hypotéky a nikoliv spotřební úvěry, což signalizuje, že lidé rozmařile neutrácejí.
Vklady domácností na rozdíl od úvěrů nerostou. Lidé měli na vkladech se splatností uloženo 454,1 miliardy korun, což bylo o 2,3 miliardy korun méně než v říjnu.
