Hlavní obsah

Daňová kobra zachránila už 13 miliard

Právo, Jakub Svoboda

Policisté, celníci a specialisté Finanční správy, kteří spolupracují v rámci projektu Daňová kobra, zajistili loni v rámci vyšetřování daňových úniků téměř 700 milionů korun. Za sedm let své existence pak kobra už zachránila státu 12,94 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů Finanční správy.

Foto: Milan Malíček, Právo

Cedule Finančního úřadu

Článek

Téměř 3,3 miliardy se od roku 2014 podařilo uchránit mimo trestní řízení, resp. před jeho zahájením, přes 9,6 miliardy kobra zajistila v rámci trestního řízení.

Například loni v září tým boje proti velkým daňovým únikům odhalil v Hradci Králové a v Praze případ úniku ve výši nejméně 43,9 milionu korun. Zadržel pět podezřelých, kteří podle Finanční správy krátili daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty (DPH) tím, že zahrnovali do účetnictví upravené daňové doklady vystavené za účetní služby a zjednodušené daňové doklady s fiktivním plněním. „V případu se schyluje k předání s návrhem na zahájení trestního stíhání,“ sdělila ve středu Právu mluvčí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj Romana Barešová.

Schillerová podporuje americký návrh zdanit globální firmy

Ekonomika

Dalších 22 lidí obvinila policie z krácení DPH letos v únoru. Škodu vyčíslila na 16 milionů korun, za což hrozí některým ze stíhaných až desetileté vězení. Vytvořili skupinu firem, které podle kriminalistů jen předstíraly obchodní činnost a nepravdivě deklarovaly zdanitelná plnění v podobě dodání fiktivního zboží či služeb pro větší počet odběratelů. Ti si je pak měli zahrnout v daňových přiznáních do základu daně pro výpočet DPH přesto, že věděli, že tato plnění fakticky neobdrželi. Na případu s policisty spolupracovaly Finanční správa a Finanční analytický úřad.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) Daňová kobra pokračuje v potírání daňových úniků a daňové kriminality navzdory komplikacím způsobeným pandemií. Její práci si pochvaluje. „Díky ní jsme od roku 2014 získali do státního rozpočtu tolik prostředků, za které bylo možné jednorázově přilepšit důchodcům o 5400 Kč, postavit 43 kilometrů dálnic nebo třeba armádě pořídit 27 moderních vrtulníků,“ uvedla.

Kobra zpočátku fungovala jen na centrální úrovni, od roku 2015 ale spolu začaly spolupracovat také regionální orgány finanční a celní správy s krajskými policejními ředitelstvími. Částky, které kobra uchránila státnímu rozpočtu, již v prvních letech pravidelně přesahovaly jednu miliardu korun. V rekordním roce 2016 šlo o téměř 3,4 miliardy korun. V posledních dvou letech se podle Finanční správy i policie ale již projevuje odklon od trestné činnosti v oblasti DPH, vystavování fiktivních faktur či podílení se na tzv. karuselových podvodech.

Berňák zpackal dokazování, doměření daně u leteckého výrobce dílů soud zrušil

Krimi

Zdůvodňují to zúžením prostoru k páchání této kriminality právě díky operacím Daňové kobry, zvýšeným kontrolám finančních úřadů a zavedení kontrolních hlášení. „Jako úspěšný represivní projekt má Daňová kobra také nezpochybnitelný preventivní účinek, takže většina daňových podvodníků si své úmysly rozmyslí už v zárodku,“ míní Schillerová.

Správa si posvítila na převodní ceny

Stoupl také objem dodatečně doměřené daně v souvislosti s převodními cenami u nadnárodních firem. Finanční správa jim loni podle informací Práva z resortu doměřila daň asi za miliardu korun. Jde o daňové úniky, kdy si spřízněné firmy ve vzájemných transakcích (půjčky, služby, převod majetku) upravují ceny tak, aby zdanitelný zisk plynul do země s nižší mírou zdanění.

Údaje za loňský rok správa teprve zveřejní. V letech 2014 až 2019 provedla 2182 kontrol zaměřených na převodní ceny mezi spojenými osobami, což přineslo dodatečné doměření daně z příjmů ve výši 3,2 miliardy Kč a zvýšení daňového základu u kontrolovaných subjektů o 39 miliard Kč. Loni šlo o zvýšení základu daně včetně snížení ztrát v rozmezí pěti až šesti miliard. „Naše nejnovější poznatky z terénu dokládají, že pokusů o zneužívání podstatným způsobem ubylo,“ podotkla Schillerová.

Nejčastější nejasnosti ohledně daňových přiznání

Finance

Objem tzv. šedé ekonomiky, což jsou nejrůznější daňové úniky velkých firem, ale i práce, za které se platí rovnou na dlaň, služby bez účtenek, neevidované prodeje, pronájmy bytů a pozemků načerno, se v ČR ještě před dvěma lety odhadoval zhruba na 500 miliard korun ročně. Z šedé ekonomiky stát nevidí na daních a sociálních odvodech ani korunu.

Podle Centra ekonomických a tržních analýz a dalších expertů se ale šedá ekonomika začala zmenšovat, na čemž měla zásluhu i loni pozastavená EET, ale také potírání černého trhu s lihovinami nebo právě úspěchy Daňové kobry. Za velký přínos experti považují i kontrolní hlášení.

Reklama

Výběr článků

Načítám