Článek
Pronese jej na středečním pražském setkání s jeho resortními kolegy ze zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska (V4+2).
Do cíle Konvergence spadají regiony s hrubým domácím produktem na obyvatele nižším než 75 procent průměru pro celou EU. Dosud do této kategorie v Česku patřily všechny regiony s výjimkou Prahy. Pro stát jako celek je hranicí 90 procent HDP průměru EU na jednoho obyvatele.
Čunek odhaduje, že by Česko mohlo mít i po roce 2013 HDP na hlavu ve výši 85 procent EU. To by znamenalo, že by nadále spadalo do oblasti takzvané kohezní politiky, které směřuje k méně vyspělým státům. To se však netýká jednotlivých regionů. "Přestože některé regiony mohou stanovenou hranici překročit, nejméně polovina regionů bude do cíle Konvergence patřit i nadále," uvedl ministr.
Vypadnutí z cíle Konvergence pro bohatší regiony neznamená, že by přišly o peníze z evropských fondů vůbec. Prostředky ze strukturálních fondů jsou však v takovýchto případech poskytovány na jiné aktivity, než je tomu ve zbytku republiky, a také jich je celkově méně. V Česku je v této situaci zatím jako jediný region Praha.
Pozici Česka ke kohezní politice EU po roce 2013 připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Za nejdůležitější body přístupu Česka k budoucnosti této politiky Čunek na setkání ministrů označil například to, aby výše HDP na jednoho obyvatele zůstala nadále hlavním kritériem uznání pro regiony v rámci cíle Konvergence. Zároveň prý bude Česko usilovat o to, aby pro bohatší regiony, které z této podpory vypadnou, bylo vyjednáno určité přechodné období. Pozice Česka je nyní v Evropě pozorně sledovaná, protože ČR unii v příštím roce předsedá.
V rámci cíle Konvergence může Česká republika získat do roku 2013 z evropských fondů 25,88 miliard eur, tedy přibližně 639 miliard korun. To je téměř 97 procent veškeré částky, kterou v tomto rozpočtovém období může Česko z Bruselu obdržet.