Článek
ČNB uvedla, že při svém rozhodnutí vzala v úvahu současnou pozici české ekonomiky ve finančním cyklu, rozsah úvěrových rizik v bilanci bankovního sektoru a vývoj k jeho zranitelnosti.
„Zároveň přihlédla k přetrvávajícím nejistotám ohledně dalšího geopolitického a ekonomického vývoje, které vytvářejí potenciál pro zvýšenou a rychlejší materializaci cyklických rizik nahromaděných ve finančním systému,“ uvedla.
Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. ČNB stanovuje sazbu této rezervy čtvrtletně, zpravidla s ročním předstihem.
Proticyklickou rezervu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů.
V době růstu úvěrů by měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát.
Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vytváření rezervy se může projevit zpomalením růstu úvěrů, zejména těch rizikovějších.
Členka bankovní rady Karina Kubelková v listopadu při předchozím jednání o proticyklické kapitálové rezervě řekla, že v případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných úvěrových ztrát je ČNB připravena rychle sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela uvolnit.
Proticyklickou kapitálovou rezervu zavedla evropská směrnice CRD IV jako nástroj pro zvýšení odolnosti finančního systému. ČNB sazbu rezervy poprvé vyhlásila na podzim 2014.
Viceguvernér ČNB Frait: Vysoké sazby zůstanou déle
