Článek
V ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace, uvedl na tiskové konferenci po jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Situace v ekonomice podle něj vyžaduje, aby centrální banka nadále uplatňovala přísnou měnovou politiku.
Inflaci nadále tlačí nahoru hlavně zdražování služeb, včetně nákladů vlastnického bydlení, a rychlejší růst cen potravin.
Další rizika ovšem představují i výraznější oživení úvěrové aktivity na realitním trhu či dodatečné zvyšování výdajů veřejného sektoru. Za proinflační riziko bankovní rada označila i spuštění evropského systému emisních povolenek ETS 2, který se bude od roku 2027 vztahovat na emise v dopravě a ve vytápění pro domácnosti.
Ve prospěch nižších sazeb podle ekonoma Banky Creditas Petra Dufka hovořila pouze koruna, která v posledních týdnech výrazně posílila a ve čtvrtek se dokonce podívala až na hranici 24,50 CZK/EUR.
„Koruna sice sílí, avšak v cenách zboží to zatím na českém trhu vlastně ani není poznat. I když tentokrát ČNB na sazby nesáhla, neznamená to, že by do konce roku nemohla snížit repo sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu,“ doplnil Dufek.
Hlavním posláním ČNB je krocení inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu.
Inflační rizika
Analytik společnosti Investika Vít Hradil ale upozornil, že v tuzemské ekonomice pokračuje oživení spotřeby domácností, nízká nezaměstnanost, robustní mzdový růst a uvolněná rozpočtová politika, což má potenciál inflaci do budoucna dále přiživit.
Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Vyšší úroky znamenají dražší půjčky pro domácnosti a úvěry pro firmy na investice a provoz. Zároveň ale rychleji roste zhodnocení vkladů na účtech.
Bankovní rada ve čtvrtek nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na 4,5 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, činí 2,5 procenta.
ČNB ve čtvrtek také zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Inflace se podle ní bude na konci letošního třetího čtvrtletí pohybovat kolem 2,6 procenta, příští rok by pak měla klesnout až k 2,1 procenta. Růst ekonomiky by pak letos i příští rok měl být okolo 2,5 procenta.
