Hlavní obsah

ČNB nevylučuje zavedení záporných sazeb

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Členové bankovní rady se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který v pátek ČNB zveřejnila.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Guvernér ČNB Jiří Rusnok

Článek

"Panoval konsenzus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku," uvádí záznam.

Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. "Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb," uvádí záznam.

Bankovní rada označila záporné sazby za „možný užitečný nástroj” poprvé už letos v březnu.

Za uložení peněz by klient platil

Jak záporné sazby fungují? „Zjednodušeně řečeno, střadatel by platil za uložení svých peněz. Za poskytnutí svých peněz by tak nedostával úrok jako doposud. Cílem této měnové politiky je zabránění deflaci. Lidé totiž budou raději peníze utrácet, než aby byli sankcionováni za jejich držení,” vysvětlil analytik Tginvest Petr Vlasák.

Zároveň to ale neznamená, že by banky platily klientům úroky z poskytovaných úvěrů.

Záporné sazby už zavedlo několik zemí v EU, jako Švédsko, Dánsko a Švýcarsko. Používá je také Evropská centrální banka. Ke znehodnocování vkladů střadatelů přistoupily zatím ojediněle některé zahraniční komerční banky, obvykle u větších částek.

Ze záznamu jednání bankovní rady také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.

Termín ukončení intervencí posunuli

Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě "převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní namístě". Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.

Rada rozhodla ve čtvrtek 29. září, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech. [celá zpráva]

Členové rady také na zasedání diskutovali o aktuálním vývoji ekonomiky a podle záznamu se shodli, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce.

Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.

Anketa

Měla by ČNB zavést záporné sazby?
Ano
6,4 %
Ne
93,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2389 čtenářů.

Související témata:

Foto: Petr Hloušek, Právo

Premiér Jiří Rusnok poskytl v úterý 15. října 2013 rozhovor deníku Právo

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám