Článek
Guvernér Aleš Michl minulý týden v rozhovoru pro Bloomberg připustil, že rada ČNB o zvýšení sazeb vážně uvažuje. „Červnová úprava sazeb je nyní reálnou možností,“ řekl.
Podle ekonomů zesílily proinflační faktory, které centrální banka nemůže ignorovat. Kromě geopolitických rizik na Blízkém východě upozorňují zejména na rychlý růst mezd a trvalé zdražování služeb a bydlení, ale i silnou úvěrovou aktivitu v ekonomice.
Přestože květnová meziroční inflace v Česku zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta a pohybuje se poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, analytici varují před přílišným optimismem.
Zpomalení inflace výrazně podpořilo hlavně zlevnění potravin, zatímco zmíněné inflační tlaky zůstávají silné. Ředitel měnové sekce ČNB Petr Sklenář navíc míní, že pozitivní efekt levnějších potravin bude pravděpodobně slábnout.
Kvůli zmíněné kombinaci většina analytiků čeká, že centrální banka ve čtvrtek sazby zvedne. Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše došlo ke změně nálady v bankovní radě ČNB nejen v důsledku natahování uzavírky Hormuzského průlivu a zvyšování výhledu pro ceny energetických vstupů pro nadcházející zimu.
„Klíčovým argumentem byla poslední velmi silná dynamika mezd a pokračující silná inflace v segmentu služeb. Právě kombinace přetrvávajícího silného domácího inflačního podhoubí s uzavřením Hormuzu vedla ke změně nálady v bankovní radě,“ popsal.
Omezení provozu v Hormuzském průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy, vyhnaly cenu ropy Brent nad sto dolarů za barel. Aktuálně ohlášená dohoda mezi USA a Íránem o postupném obnovení provozu však část napětí zmírnila a ropa v úterý zlevnila už na 80 dolarů.
To může podle analytiků přinést úlevu i české ekonomice. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že i výrobní inflace u nás sice v květnu dále rostla, ale situace se začíná stabilizovat. „Pokud bude situace v Perském zálivu skutečně směřovat ke zklidnění, může se i tato menší inflační vlna postupně vytrácet,“ věří Dufek.