Článek
„Navzdory varováním, že proces vracení peněz může být pomalý a komplikovaný, se zdá, že řada společností získala peníze zpět pozoruhodně rychle,“ upozornil ve středu večer americký list The Wall Street Journal.
Poukázal na to, že více než 40 firem z burzovního indexu S&P 500 vykázalo v posledních měsících nároky na vrácení cel v celkové výši 9,6 miliardy dolarů (zhruba 200 miliard korun). „Nejméně 2,1 miliardy dolarů (44 miliard Kč) už přitom společnosti skutečně obdržely v hotovosti,“ doplnil deník.
Mezi největší příjemce patří technologický gigant Apple s téměř 2,2 miliardy dolarů, což je více než 46 miliard korun, dále výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike s 986 miliony, přepravní a logistická společnost FedEx s přibližně 800 miliony, internetový maloobchodní kolos Amazon se 640 miliony a automobilka General Motors s půl miliardou dolarů.
Nečekaný bonus
Vrácená cla některým firmám výrazně vylepšují hospodářské výsledky. Apple uvedl, že mu vratky v posledním čtvrtletí zvýšily zisk na akcii o 11 centů na celkových 2,02 dolaru (42 Kč), tedy o více než pět procent. V přepočtu na celý zisk to představuje zhruba 1,6 miliardy dolarů (téměř 34 miliard Kč).
U výrobce zdravotnických diagnostických přístrojů GE HealthCare činil čistý přínos vratek 81 milionů dolarů (1,7 miliardy Kč), což odpovídalo zhruba 14 procentům jeho čtvrtletního čistého zisku.
Peníze navíc začaly firmám chodit rychleji, než se původně očekávalo. Americká celní správa měla ke konci července přes 252 tisíc žádostí o vrácení cel a přijala k vyřízení nároky v objemu 128,7 miliardy dolarů (2,7 bilionu Kč).
Celkem už americká vláda vyčlenila na vratky zhruba 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) z odhadovaných 166 miliard dolarů, které byly vybrány na clech následně zpochybněných rozhodnutím Nejvyššího soudu. To představuje značnou zátěž pro federální rozpočet.
Cla zaplatili zákazníci
Vedle toho se rozhořel spor o to, komu peníze patří. Některé firmy už totiž čelí hromadným žalobám spotřebitelů, kteří požadují vrácení peněz za část cel promítnutých do cen. Podle agentury AP bylo po celé zemi podáno více než 80 takových žalob, mimo jiné proti společnostem Amazon, Walmart, Nike či Costco.
Posledně jmenovaný americký maloobchodní řetězec funguje na členském principu. Zákazník si platí členství a následně nakupuje v obrovských skladech zboží za relativně nízké ceny. Řetězec prodává široký sortiment, zejména potraviny, ale i elektroniku, oblečení, nábytek, domácí potřeby, pneumatiky či dokonce šperky.
Spotřebitelé z řad členů Costco v Illinois viní společnost z toho, že zvýšila ceny výrobků, aby kompenzovala náklady na cla, ale zákazníkům nehodlá žádné peníze vracet. „Skutečně poškozené strany nemají přímou možnost domoci se nápravy,“ citoval WSJ z žaloby, která požaduje nejen vrácení peněz za zvýšení cen související s cly, ale i úroky.
Žaloba navíc požaduje, aby byla uznána jako hromadná žaloba zastupující zákazníky Costco po celých Spojených státech.
AP ve čtvrtek upozornila, že spotřebitelé v USA podali už přes 80 hromadných žalob. Problémem ale podle ní zůstává dokazování. Žalující zákazníci totiž musí prokázat, že konkrétní zdražení skutečně souviselo právě s cly, a nikoli s jinými náklady firmy.
Někteří peníze vrátí, jiní slibují nižší ceny
Ne všechny společnosti si však chtějí podle WSJ peníze ponechat. FedEx uvedl, že začne zhruba 800 milionů dolarů (16,8 miliardy Kč) získaných na vratkách rozdělovat mezi zákazníky. Podobný postup už dříve oznámila také konkurenční UPS.
Costco naproti tomu uvedlo, že vrácené peníze zákazníkům poskytne „nějakou formou“, a to v rozsahu odpovídajícím nákladům na cla, které na ně dříve přeneslo. Výrobce čerpadel a ventilů IDEX chce zákazníkům vrátit 14,7 milionu dolarů, zhruba dvě třetiny z více než 20 milionů dolarů získaných na clech zpět.
Amazon uvedl, že dokáže jen v omezeném počtu případů propojit konkrétní cla s náklady, které přenesl na zákazníky. V těchto případech jim chce peníze automaticky vrátit. Ve většině případů ale firma náklady cel absorbovala a vratky chce využít k podpoře nízkých cen, doplnil WSJ.
Podle AP je u velkých obchodníků obtížné určit, kolik z ceny konkrétního zboží připadlo právě na cla. Firmy proto místo přímých vratek zákazníkům mluví spíše o snižování budoucích cen, dodala agentura.
