Článek
Statistici totiž odhadli, že jich v tuzemsku na konci prosince žilo nebo pracovalo až 1,52 milionu. Vycházejí z národních účtů, což jsou statistické údaje o stavu a vývoji celé české ekonomiky.
„V odhadech jsou zahrnuti i cizinci, kteří v Česku pracují a pobývají bez registrace. Současně zde působí řada občanů Evropské unie, typicky ze Slovenska, kteří zde pracují zcela legálně, ale nejsou registrováni k pobytu,“ vysvětlil statistik Vladimír Kermiet v nejnovějším čísle časopisu Statistika a my.
Za deset let se podle něj obrátil poměr mezi občany zemí Evropské unie a zbytku světa. V roce 2015 tvořili lidé ze zemí EU většinu. O deset let později již téměř dvě třetiny zaujímali cizinci ze třetích zemí.
„Tato proměna z velké části souvisí s válkou na Ukrajině, avšak dlouhodobý růst začal několik let před rokem 2022. Už mezi lety 2015 a 2021 se celkový počet cizinců zvýšil o 477 tisíc a počet Ukrajinců o 188 tisíc,“ konstatoval Kermiet.
Přibývání cizinců je dlouhodobým trendem, který proměňuje demografickou strukturu Česka. Ještě v roce 2000 tvořili pouhá dvě procenta obyvatel, nyní jich je zhruba desetina.
Převažují zaměstnanci
Výrazně více než u běžné populace jich je v produktivním věku. Například v roce 2024 se to týkalo téměř 81 procent všech legálně pobývajících cizinců. „U osob s českým občanstvím se tento podíl pohyboval výrazně níže. Bylo jich necelých 64 procent,“ propočetla statistička Tereza Tomková.
Cizinci mají sklon soustředit se spíše do městských aglomerací, což je dáno i větší nabídkou práce. Těžištěm cizinecké komunity je podle Tomkové Praha, která je nejatraktivnějším regionem pro šest nejpočetnějších národností. Těmi jsou Ukrajinci, Slováci, Vietnamci, Rusové, Rumuni a Bulhaři.
Na druhém místě v oblibě je Středočeský kraj, který tvoří rezidenční zázemí hlavního města a kde se nachází průmyslové centrum v Mladé Boleslavi. Třetí příčku drží Jihomoravský kraj, v němž se projevuje dominance Brna a jeho okolí.
Většina cizinců, kteří v Česku žijí, spadá mezi zaměstnance. Počet těch podnikajících sice roste, když jich loni bylo 139 tisíc, ale stále tvoří pouhou desetinu z nich.
Slováci vydělávají více
Podle Informačního systému o průměrném výdělku si loni Češi v soukromých firmách vydělávali v průměru 52 235 korun. Zaostávali tím například za Slováky, Poláky či Rumuny pracujícími v Česku, ale brali výrazně více než Ukrajinci.
„Čeští“ Slováci měli průměrný plat přesahující 65 044 korun, Poláci dostávali na účet v průměru 52 644 a Rumuni 55 412 korun. Ukrajinci se museli spokojit s průměrnými 38 050 korunami.
„Ještě výraznější kontrast ukazuje horní část mzdového rozdělení. Deset procent nejlépe placených Slováků pobíralo více než 114 571 korun měsíčně. U Čechů stejná hranice činila 84 664 korun,“ upřesnil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že horní část slovenského mzdového rozdělení tak leží výrazně výše než česká.
Slovenský náskok podle něj pravděpodobně částečně vysvětluje výběrový efekt migrace. To znamená, že Slováci pracující v Česku nejsou průřezem celé slovenské populace, jelikož do zahraničí častěji míří lidé, kterým se přesun profesně vyplatí. Tedy například vysokoškoláci, specialisté nebo pracovníci přicházející za konkrétní kariérní příležitostí.
Jinými slovy, do zahraničí odcházejí především ti vzdělanější, kteří si pak i více vydělávají.
Část rozdílu může souviset také se zmíněným regionálním rozmístěním. „Cizinci se výrazně soustřeďují v krajích s širokou nabídkou studijních i pracovních příležitostí,“ dodal Kovanda s tím, že samotný region však slovenský náskok nevysvětluje. Podíl Ukrajinců žijících v Praze je totiž ještě vyšší.
Nižší příjmy Ukrajinců se dají vysvětlit tím, že často pracují v manuálních, špatně placených pozicích. Ačkoliv se nezřídka jedná o obory, kde dlouhodobě chybí pracovní síla. To jsou například stavebnictví, zemědělství, gastronomie či zdravotnictví.
Polovina Ukrajinců si tak nevydělá ani 34 500 korun hrubého měsíčně a desetina pobírá méně než 31 700 korun.
