Článek
Nejnovější prognóza je dalším dokladem silného postavení Pekingu v globálním dodavatelském řetězci kovů. Čína má dominantní postavení v těžbě nebo zpracování více než poloviny minerálů, které americká geologická služba USGS považuje za kritické.
Austrálie je největším světovým těžařem lithia od roku 2017, kdy toto místo převzala od Chile. Australští těžaři ale omezili produkci nebo odložili její rozšíření kvůli celosvětovému poklesu cen lithia.
Do příštího roku vytěží čínští těžaři pravděpodobně o 8000 až 10 000 tun lithia více než jejich australští konkurenti, odhaduje Fastmarkets. Pro Čínu to bude znamenat velký skok proti roku 2023, kdy byla ještě třetím největším těžařem na světě.
Do roku 2035 budou podle odhadu společnosti Fastmarkets čínské doly pravděpodobně těžit až 900 tisíc tun lithia, zatímco Austrálie 680 tisíc tun, Chile 435 tisíc tun a Argentina 380 tisíc tun. Hlavní podíl na čínském růstu bude mít pravděpodobně těžba druhu tvrdé horniny zvané lepidolit, která se ve velkém množství vyskytuje na jihu země.
Těžba lepidolitu v Číně je nákladnější než získávání lithia ze solných roztoků a může být navíc škodlivější pro životní prostředí. Vznikají při ní totiž toxické vedlejší látky, jako je thalium a tantal, které znečišťují vodní zdroje. Lepidolit neobsahuje tolik lithia jako některé jiné rudy, ale je v Číně hojně dostupný.
Čínští těžaři lithia nemají chuť omezovat produkci kvůli podpoře čínské vlády a tlaku od místních samospráv na zachování těžby, a tím i pracovních míst. Snaží si také udržet podíl na trhu, protože poptávka po tomto kovu stále roste, řekl agentuře Reuters vedoucí výzkumu surovin pro baterie ve Fastmarkets Paul Lusty.
Čína je také řadu let největším zpracovatelem lithia na světě, ovládá asi 70 procent trhu. V rafineriích se lithium upravuje do podoby, která je použitelná pro výrobu katod do baterií. Nicméně Fastmarkets očekává, že snahy ostatních zemí o rozvoj vlastní rafinace lithia by měly do roku 2035 snížit podíl Číny na trhu na 60 procent.
Těžit se má i v Česku
Lithium by se mohlo zhruba do pěti let těžit také v Česku. Zástupci společnosti ČEZ tento týden uvedli, že studie proveditelnosti k těžbě na Cínovci v Krušných horách by měla být dokončena v druhé polovině letošního roku.
Vláda v březnu schválila, že zásoby lithia v oblasti Cínovce se stanou ložiskem strategického významu. Podle kabinetu je v lokalitě lithium v takové kvalitě, která je využitelná například pro baterie do elektromobilů a dalších zařízení. Cílem opatření je pak podle ministerstva průmyslu a obchodu usnadnit případnou těžbu suroviny v budoucnu a předejít možnému narušení dodávek.
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob - naprostá většina právě na Cínovci, kde je největší ložisko v Evropě, a malé množství ve Slavkovském lese.
