Projekt těžby lithia na Cínovci se změnil, obavy místních ale přetrvávají

Hlubinné dolování lithia na Cínovci připravuje společnost Geomet, v níž nadpoloviční většinu vlastní Severočeské doly, člen skupiny ČEZ. Prvotní drcení rudy se odehraje pod povrchem, výstup z dolu bude mimo obydlené území a ruda bude transportována lanovkou.

Původní varianta, že by se vytěžené lithium zpracovávalo v Újezdečku u Teplic, jen pár desítek metrů od obytné části obce, padla. Fabrika na zpracování rudy bude nakonec v Prunéřově na pozemcích ČEZ. Ulevilo se jak místním, tak i obyvatelům okolních vesnic.

„Přesunutí zpracovatelského závodu je vítězství pro celý okres,“ tvrdí starosta Košťan Tomáš Sváda (nez.), který stál v čele odpůrců záměru a jednal se zástupci investora.

Upravený projekt počítá dále se změnami v oblasti zásobování vod nebo koridoru pro sítě. Pro obyvatele krušnohorské obce se ale zatím nic moc nemění. „Vše zůstává stejné a stejné jsou i obavy obyvatel ohledně prašnosti, hlučnosti, dopravy či znečištění povrchových a podpovrchových vod. Panuje také obava ze ztráty vody ve studních,“ řekl Novinkám Jiří Kašpar (ODS), starosta města Dubí, pod které Cínovec spadá. Na stejná rizika poukazuje také Sváda.

Podobně to vidí i lidé z Cínovce, který čítá 42 stavení, přičemž část z nich slouží jejich majitelům jako rekreační objekty. „Já tady sice nežiji nastálo, ale když se bavím s místními, tak největší obavy mají z úbytku vody ve studních. Bojí se také, že už tady nebude takový klid,“ řekl Novinkám Jiří Novotný.

Mluvčí ČEZ Roman Gazdík Novinkám připomněl, že jde o projekt těžby a je podle něj tudíž logické, že vzbuzuje a bude vzbuzovat řadu otázek a nikdy ho nebudou podporovat všichni. „Jako kterákoliv průmyslová aktivita bude mít projekt samozřejmě vliv na okolí. Naším cílem je, aby tento vliv byl co nejmenší. Proto také Geomet jedná s obcemi v blízkosti dolu a dalšími. Funguje také pracovní skupina, prostřednictvím které se koordinují jednání s dalšími obcemi a zájemci o informace,“ zdůraznil Gazdík.

Na Cínovci vytěženou rudu dopraví lanovka do překladiště, které by podle plánu mělo být na železnici v již zmiňovaném Újezdečku. Zdejší obyvatelé se obávají, že jim vlaky převážející materiál do Prunéřova naruší klidné žití. Podle investora by vlakových souprav mělo denně vyrazit na cestu maximálně 40, přičemž v neděli jezdit nebudou.

Zásoby lithia v oblasti Cínovce se rozhodnutím vlády staly ložiskem strategického významu. Lidi proto zajímá, zda se tak bude záměr těžby posuzovat podle liniového zákona a zda bude možné například vyvlastnění některých domů v blízkosti překladiště. Gazdík ujišťuje, že vyvlastňování domů není v plánu.

Starosta Košťan by zase rád měl záruky, že plochy vymezené pro těžbu a zpracování lithia nezůstanou v zásadách územního rozvoje, pokud se projekt neuskuteční. „V budoucnu by mohl kdokoliv záměr těžby nejen lithia oprášit a v „klidu“ začít těžit,“ podotkl Sváda.

Gazdík připomněl, že Geomet nyní pracuje na tom, aby se projekt uskutečnil. „Co by se stalo, kdyby projekt nebyl, tedy nejsme schopni komentovat,“ poznamenal mluvčí.

Sváda je přesvědčen o tom, že při současných cenách lithia investice není výhodná jinak než s dotací. Podobně to vidí Kašpar. „I vzhledem k rostoucím nákladům na těžbu a zpracování, poklesu cen lithia a zavádění nových technologií například v podobě sodíkových baterií se ekonomika projektu jeví jako ztrátová. Čeká nás také posouzení vlivů na životní prostředí, tudíž nic není ještě rozhodnutého,“ připomněl starosta Dubí.

O tom, zda se na Cínovci začne těžit kov, který se využívá například při výrobě baterií pro elektromobily, rozhodne investor zhruba na přelomu roku. „Geomet nyní intenzivně pracuje společně s externími partnery na aktualizaci finální studie proveditelnosti, která se musela změnit právě kvůli přepracované logistice a novému umístění závodu. Finalizovaná studie proveditelnosti bude jedním ze vstupů pro formální rozhodnutí akcionářů, jak pokračovat v projektu, které očekáváme na konci letošního roku nebo na začátku příštího roku,“ upřesnil Gazdík.

Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese na Sokolovsku. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.