Chyba v překladu? Zbytečně přísné předpisy brzdí elektřinu v Česku

„Naším cílem není oslabovat ochranu životního prostředí, ale nejít nad rámec evropské legislativy. Už tak je v environmentální oblasti nejpřísnější na světě. Pokud chceme modernizovat energetiku rychleji, snižovat ceny a být konkurenceschopní, musíme mít pravidla odpovídající praxi,“ sdělil Novinkám výkonný ředitel svazu Josef Kotrba.

Česká pravidla podle něj vyžadují u některých energetických staveb zjišťovací řízení, které směrnice Evropské unie vůbec neuvádí. Úřady v něm rozhodují, zda konkrétní projekt – třeba elektrárna, vedení či jiná energetická stavba – musí projít plným posouzením dopadů známým pod zkratkou EIA. Výsledkem je závěr, zda a za jakých podmínek může projekt pokračovat.

Obvykle to znamená zdržení projektů a komplikace při jejich přípravě. Řízení má sice trvat 45 až 70 dní, bývá to ale často delší proces. Navíc je k němu potřeba přičíst i čas na přípravu žádosti a podkladů.

Mezi nejproblematičtější patří podle svazu posuzování distribučního elektrického vedení o napětí 110 kilovoltů, které evropská pravidla nepožadují. Česká úprava je podle Kotrby pravděpodobně výsledkem chybného překladu směrnice, kde oficiální výklad a pokyny Evropské komise povinnost stanovují výhradně pro přenosovou soustavu, tedy hlavní síť, která rozvádí proud z elektráren do jednotlivých částí země.

„Podobná disproporce se objevuje také u výroby vodíku elektrolýzou. Ta v evropských pravidlech zjišťovací řízení nevyžaduje, v Česku ano,“ zmínil Kotrba přeměnu elektřiny na vodík, který lze skladovat a později využít jako palivo nebo zdroj energie.

Dalším příkladem jsou i geotermální vrty, které slouží k využití tepla ze země jako zdroje energie. „Praxe ukazuje, že naprostá většina z nich nepodléhá dalšímu posouzení. Národní limit zjišťovacího řízení, nastavený na 200 metrů, je proto nepřiměřeně přísný,“ prohlásil.

Svaz uvádí, že současná situace je problematická i z hlediska investic. Každé zbytečné řízení znamená podle Kotrby pro investora měsíce navíc při přípravě projektu, i u staveb s minimálními dopady na životní prostředí.

„V takových případech jde o administrativu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu,“ uvedl. Odstranění zbytečných bariér, které nezohledňují realitu ani požadavky EU, označil za relativně snadný krok ke zlepšení situace.