Článek
Chmelu uškodil především dlouhodobý nedostatek vláhy a vysoké letní teploty. Ještě v polovině srpna pěstitelé odhadovali propad proti dlouhodobému průměru asi o pětinu, nyní mluví o 30 procentech. Loni čeští pěstitelé sklidili 6494 tun chmele.
Problémem ale není jen množství. U nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, letos výrazně klesl obsah alfa hořkých kyselin, důležitých pro kvalitu a hořkost piva. „Všechny analýzy, ať předsklizňové, nebo první sklizňové, ukazují hodnotu lehce nad dvě procenta,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Jiří Smetana.
Běžně se přitom obsah alfa kyselin pohybuje mezi 3,3 a 3,5 procenta, historické minimum z roku 2015 činilo 2,1 procenta.
Výhodu měly letos chmelnice se závlahou, tu má ale jen čtvrtina ploch, a ani tam nebylo podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) vždy možné dodat rostlinám dost vody. Chmelařský institut proto část šlechtění zaměřuje na to, aby tradiční české odrůdy lépe odolávaly vedru.
Pro sklizeň nemají pěstitelé dost pracovníků. Někdejší studentské brigády nahrazují cizinci, hlavně z Rumunska a Bulharska, částečně i z Maďarska a Slovenska. „Kvůli slabší sklizni nebyl letos problém s brigádníky tak velký, přesto ale trvá,“ konstatoval Smetana.
S nedostatkem vody a vysokými teplotami se potýkají i vinaři. Podle ankety Vinařské unie čeká většina jejích členů letošní sklizeň o 20 až 40 procent nižší, než je dlouhodobý průměr. Sucho se na vinicích projevuje menšími či scvrklými bobulemi a nerovnoměrným dozráváním.
„Takové sucho, jako letos na Znojemsku, si z předchozích let nepamatuji,“ popsal ředitel Vinařství Lahofer Petr Chaloupecký. Podle něj byla násada hroznů původně výborná, vláha ale chyběla právě v době, kdy měly bobule růst.
Vinařům navíc komplikuje práci mimořádně rychlé dozrávání. Podle rozborů zrají letos hrozny zhruba o dva až čtyři týdny rychleji než loni. U mnoha bílých odrůd ubývají kyseliny, takže vinaři musí pečlivě hlídat, kdy začít sklízet.
Situace se výrazně liší podle místa. Na některých vinicích na Velkopavlovicku se k suchu přidalo krupobití a podle Vinařské unie poškodilo až devět z deseti hroznů. Jinde jsou vyhlídky podstatně příznivější.
„Nás se tu sucho příliš nedotklo, rozhodně ne tolik jako jihu Moravy. Úroda letos bude dobrá, obzvlášť u rulandského bílého, které bude mít dostatek cukru,“ řekl Novinkám Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské ve středočeském Karlštejně.
Na nejvíc vysušených moravských vinicích navíc nemusí problémy skončit letošní sklizní. Některé keře už předčasně shazují listy a vinařství počítají s tím, že příští rok révu záměrně méně zatíží, aby se zotavila. Letošní sucho tak může na nejpostiženějších místech snížit úrodu i v roce 2027.
