Článek
Vodní hospodářství chemičky ze skupiny Agrofert kontrolovala Česká inspekce životního prostředí v září 2021. Dospěla k závěru, že podnik u jedné z výpustí opakovaně překročil povolený limit kyanidů v odpadní vodě. Zároveň uvedla, že firma předem neohlásila odstavení nádrže, která vyrovnává složení a množství odpadní vody před jejím vypuštěním.
Za oba prohřešky uložila inspekce v roce 2024 pokutu 150 tisíc korun. Ministerstvo životního prostředí ji následně potvrdilo. Agrofert byl dříve ve vlastnictví předsedy hnutí ANO a nynějšího premiéra Andreje Babiše. Po loňském vstupu do vlády jej Babiš vložil do svěřenského fondu, aby zabránil svému střetu zájmů.
Městský soud v Praze ale loni rozhodnutí částečně zrušil. Potvrdil sice závěr o překročení limitu kyanidů, zrušil však část výroku týkající se odstávky nádrže i samotnou pokutu. Podle soudu nebylo dostatečně objasněno, zda šlo o mimořádnou situaci, kterou měla firma povinnost hlásit.
Deza proti rozsudku podala kasační stížnost. Tvrdila, že soud měl zrušit celé rozhodnutí, nikoli jen jeho část, protože podle firmy šlo o jeden celek.
Namítala také způsob měření znečištění. Podle chemičky úřady nezohlednily možnou odchylku měření, která mohla výsledek ovlivnit. Zpochybnila rovněž povinnost hlásit odstavení nádrže a označila uloženou pokutu za nepřiměřenou.
Areál chemičky DEZA ve Valašském Meziříčí
Nejvyšší správní soud však tyto námitky odmítl. Podle něj městský soud postupoval správně a další postup je jasně daný.
„V dalším řízení v souladu se zásadami logiky trestání rozhodne žalovaný o odvolání již jen v rozsahu viny za jeden ze skutků a o trestu za všechny skutky,“ uvedl soud. V řízení vystupuje jako žalovaný ministerstvo životního prostředí.
Soud nevyhověl ani námitce týkající se odchylky měření. Už městský soud podle něj správně uvedl, že limity znečištění stanovené v integrovaném povolení – tedy v povolení pro provoz průmyslových zařízení – s určitou nejistotou měření počítají.
„Jde-li o zohlednění odchylek měření při překročení emisních limitů, městský soud tento žalobní bod zodpověděl velmi pregnantně, přičemž s jeho závěry se NSS ztotožňuje,“ stojí v rozsudku.
Kyanidy se výrazně zapsaly do povědomí veřejnosti po otravě řeky Bečvy v září 2020. Jedovatá látka tehdy zasáhla zhruba čtyřicetikilometrový úsek řeky na pomezí Zlínského a Olomouckého kraje a zahynulo více než 40 tun ryb.
Podle dosavadních rozhodnutí úřadů i soudů za havárii odpovídala společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Firma však svůj podíl na kontaminaci dlouhodobě odmítá.
V souvislosti s havárií nakonec padly pravomocné tresty pouze pro hasiče, který velel zásahu, a úřednici z rožnovské radnice. Soudy dospěly k závěru, že svými kroky zmařili úkoly veřejné správy, a uložily jim peněžité tresty.
