Pohádka o Červené karkulce. Šéf Energoaquy odmítl slova znalce, že firma může za otravu Bečvy

„Havárii způsobila prokazatelně společnost Energoaqua nesprávným provozem celku vodního hospodářství, a to především chemické čistírny odpadních vod,“ řekl Klicpera. Zjištěných pochybení byla podle znalce řada. Uvedl, že firma nedodržela například povolení k nakládání s vodami.

Obžalovaný ředitel firmy Oldřich Havelka ale se závěry znalce nesouhlasí. „Toto je pohádka o Červené karkulce. Je tam jedna nepravda za druhou. To už je úsměvné,“ řekl novinářům před soudní síní. Svou vinu odmítá. S obžalobou nesouhlasí ani zmocněnec podniku Vladimír Kurka.

Za příčinu otravy řeky označil Klicpera zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců i zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu firmy. „Laguny měly fungovat jako vyrovnávací nádrže, měly řádově 16 000 kubíků vyrovnávací kapacity a tyto vyrovnávací nádrže mohly a měly zastavit případný únik nebezpečných látek, které by ohrozily život v řece. Funguje to tak, že když ty odpadní vody nějakým způsobem utečou, tak se chytí v těch lagunách,“ uvedl Klicpera.

Odstavením lagun, které podle něj firma provedla nelegálně, byl odpojen i monitorovací systém a odpadní vody směřovaly přímo do odvaděče. „Odpadní vody, které utekly z čistírny, byly za šest hodin v Bečvě. Nikdo už je nedokázal zastavit, protože se to nevědělo,“ řekl znalec. Energoaqua laguny využívala k výrobě pitné vody. Obžaloba tvrdí, že je firma odpojila v polovině roku 2018. Opět je pak zapojila několik měsíců po havárii.

Jako další důvod havárie označil Klicpera neodborné vedení čistírny odpadních vod: „K likvidaci kyanidů neexistoval samostatný provozní předpis, kterým by se někdo řídil.“ Technolog čistírny dal podle něj opakovaně pokyn, aby se vody, o kterých se nevědělo, jestli jsou dostatečně vyčištěné, shromažďovaly v čistírně. „Nebo se vypouštěly pomaloučku a přidávaly se k tomu, co teče z ostatních reaktorů,“ řekl Klicpera a označil podobný postup za nepřípustný.

Firma měla podle znalce také provozovat kyanidové jímky, na něž neměla povolení. Uchovávala v nich odpadní vody s obsahem kyanidů. Ředitel Havelka ale veškerá Klicperova tvrzení odmítá.

K otravě, jak uvedl státní zástupce, přispělo i velké sucho, kvůli němuž bylo v září 2020 v řece málo vody, v důsledku čehož se vody, které tekly z Energoaquy, málo ředily.

O otravě řeky kyanidy podle něj svědčí rovněž zabarvení žaber uhynulých ryb. „Nikdo, zejména ne rybáři, si nevšiml, že ryby mají třešňově vybarvené žábry. To je základní důkaz o tom, že je ryba otrávena kyanidy,“ řekl Klicpera.

Předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku Stanislav Pernický se proti tomu ohradil. „Ryby, které jsme vytahovali z vody 20. 9., jsme prohlíželi. Žádná z nich neměla jasně červená žábra nebo žábra v barvě zralých třešní,“ řekl ve středu Pernický.

Znalec Klicpera bude u soudu vypovídat ještě ve čtvrtek.

Za poškození, ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua pak zákaz činnosti a finanční postih.

Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Podle státního zástupce Jiřího Sachra firma Bečvu znečistila nejméně na 37 kilometrech, v důsledku čehož uhynulo přes 39 tun ryb.

V továrním areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku zajišťuje Energoaqua čištění odpadních vod a spravuje i celý areál. Kanál, kterým vytékají odpadní vody, má 13 kilometrů a ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Zástupci firmy ale tvrdí, že první ryby začaly hynout až zhruba 3, 5 kilometru od vyústění, takže je vyloučeno, že by havárii způsobila Energoaqua. S tím se ztotožňují i někteří vědci a rybáři, protože blíže místu úhynu prvních ryb má výpust například valašskomeziříčská chemička Deza.