Článek
„Stres na pracovišti už není jen individuálním problémem, ale také ekonomickou výzvou. Když lidé pokračují v práci navzdory vyčerpání, problém často zůstává skrytý, jeho dopady na výkon, motivaci i výsledky organizace jsou velmi reálné,“ řekl výkonný ředitel společnosti Mavie Ondrej Gandel.
Odborníci označují za stres na pracovišti stav, kdy nároky práce převyšují možnosti člověka se s nimi vyrovnat. Vyvolat ho může přetížení, časový tlak, nejistota, konflikty či malá kontrola nad vlastní prací.
Podle zmíněného průzkumu je více než 60 procent zaměstnanců často nebo velmi často ve stresu a u 40 procent se jeho míra za poslední rok ještě zvýšila. Přestože se dlouhodobý stres a vyčerpání promítají do pracovního výkonu, většina lidí o potížích mlčí. Tři čtvrtiny za poslední rok s nikým na pracovišti nemluvily o duševním zdraví a více než dvě třetiny by se nesvěřily ani nadřízenému.
Situace je podobná i v zahraničí. Trend potvrzují například výsledky průzkumu z Rakouska, kde navzdory vyčerpání pracuje dokonce 83 procent zaměstnanců. V Česku je to 76 procent. Výrazně se ale liší důvody, proč lidé pokračují v práci i přes vlastní limity.
Finanční důvody uvádí 69 procent českých respondentů, v Rakousku jen 39 procent, tedy o 30 procentních bodů méně. V obou zemích tak lidé pracují přes vyčerpání, liší se hlavně tím, co je k tomu vede.
Není to jediný průzkum, který v poslední době varoval před výrazným dopadem stresu na zaměstnance.
Signál pro zaměstnavatele
Podle analýzy společnosti Edenred se téměř každý druhý zaměstnanec během posledních čtyř týdnů cítil na konci pracovního dne psychicky nebo fyzicky vyčerpaný. Polovina dotázaných zároveň uvedla, že jim právě únava a nedostatek času brání více pečovat o duševní zdraví.
„Pro zaměstnavatele je to důležitý signál. Nejde o to odstranit z práce veškerý stres, ale vytvářet podmínky, ve kterých je pracovní zátěž dlouhodobě zvládnutelná,“ řekla ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková.
Více než polovina respondentů sice považuje své vytížení za dlouhodobě zvládnutelné, přibližně každý třetí však tvrdí opak. Současně více než polovina zaměstnanců přiznává, že na práci myslí nebo řeší pracovní záležitosti i mimo pracovní dobu alespoň několikrát týdně.
Péče o duševní zdraví se podle Edenredu postupně stává i součástí toho, podle čeho lidé zaměstnavatele hodnotí. Nejde jen o nabídku konkrétních benefitů, ale o celkové prostředí: jak je nastavena pracovní zátěž, jak funguje vedení týmu a zda mají zaměstnanci skutečně možnost od práce vypnout.
Očekávání a realita na pracovištích se však často rozcházejí. Více než třetina pracovníků v průzkumu uvedla, že jejich přímý nadřízený zátěž a duševní pohodu zaměstnanců nebere vážně.
