Článek
Zatímco dříve byla nejčastějším důvodem problémů se zákonem v případě mladistvých, tedy dětí mezi 15 a 18 lety, krádež, zhruba od roku 2020 její podíl klesá. Na vzestupu jsou násilné činy, jako je ublížení na zdraví nebo loupež, které meziročně vzrostly téměř o polovinu.
„Byly zaznamenány růstové trendy u násilně motivovaných provinění, a to konkrétně ublížení na zdraví a loupeže. V letech 2024 až 2025 lze hovořit o cca 40procentních nárůstech oproti hodnotám zaznamenaným v letech 2015 až 2019,“ napsala Novinkám Eliška Votýpková ze sekretariátu nejvyšší státní zástupkyně.
„Tato jednání již nejsou výlučně doménou chlapců, ale objevují se i mezi dívkami. Objevují se nové fenomény takzvaného zážitkového násilí a pedohuntingu,“ dodala.
Pedohunting (česky lovení predátorů - pozn. - red.) je lákání sexuálních predátorů na falešné profily nezletilých. Cílem je domluvení schůzky, kde je predátor konfrontován a v některých případech i fyzicky napaden.
„Objevuje se také nový fenomén takzvaného zážitkového násilí, kdy útočníci kopírují nebezpečné jednání, inspirují se na internetu. Cílem útoků už nebývá majetek, ale samotný prožitek násilí, kdy cíl je víceméně náhodný,“ uvedla dříve nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Počet mladistvých, kteří se dopustili trestného činu a byli za něj odsouzeni, je v posledních devíti letech stabilní. Výrazný pokles způsobila pandemie covidu-19 a s ní související celospolečenská opatření. Po jejich ukončení došlo opět k nárůstu, loni byla čísla přibližně srovnatelná s rokem 2019.
Mohou i za mříže
Pachatelé starší 15 let jsou v Česku trestně odpovědní, mohou tedy stanout před soudem, který jim může uložit buď výchovná, nebo trestní opatření. Z těch trestních loni nejčastěji soudy ukládaly podmínky. Podle analýzy ministerstva spravedlnosti si ji od soudu odneslo celkem 836 mladistvých.
Druhým nejčastějším trestem byly obecně prospěšné práce, které dostalo 238 mladistvých, následované upuštěním od uložení opatření. Pro to mohou soudy sáhnout v případě, kdy horní hranice trestu nepřesáhne pět let, což soudy loni využily ve 136 případech.
Ve zvláště závažných případech mohou soudy rozhodnout i o nepodmíněném odnětí svobody. To si loni vyslechlo 88 dětí, Votýpková však upozorňuje, že u osob do 18 let má přísně stanovené podmínky.
„To lze uložit jen tehdy, pokud by jiné trestní opatření zjevně nepostačovalo. Základní horní hranice trestní sazby odnětí svobody u mladistvých je pět let,“ uvedla Votýpková s tím, že v úzce vymezených případech může dosáhnout pěti až deseti let.
Výkon trestu pak probíhá ve speciálním oddělení věznic, kde mladiství nepřijdou do kontaktu s dospělými vězni. Taková oddělení mají v ČR tři věznice, a to sice Všehrdy, Heřmanice a Pardubice.
