Článek
Institut upozornil, že podmínky pro dosahování hospodářského růstu se v Česku a okolních zemích postupně mění.
„Starý motor růstu slábne. Česko léta táhla levná práce, německé zakázky a příliv zahraničních investic, a to už v takové míře neplatí,“ řekl Novinkám ekonom a spolupracovník institutu Jakub Komárek.
„Další úspěch už nebude stát na levné práci, ale na schopnosti vyrábět věci s vyšší přidanou hodnotou. O to víc zaráží, že výdaje na školství v návrhu státního rozpočtu rostou pomaleji než inflace a podpora výzkumu a vývoje se jako podíl na hrubém domácím produktu dál propadá. Přitom právě vzdělání a výzkum mohou Česku pomoci k novému modelu růstu,“ poznamenal Komárek.
Nejrychleji poroste Polsko
Podle prognózy má jedenáct členských zemí EU ze střední a východní Evropy letos v průměru růst o 2,2 procenta a v příštím roce o 2,5 procenta. Eurozóna má naproti tomu přidat jen 0,9, respektive jedno procento.
Neznamená to však, že se daří všem stejně. Nejrychleji má letos růst Polsko, jehož ekonomika by měla přidat 3,7 procenta. Příští rok má zpomalit na tři procenta. Naopak Slovensko letos podle institutu poroste jen o půl procenta, v roce 2027 by mělo zrychlit na 1,9 procenta. Maďarsko má růst o 1,7 a následně o 2,6 procenta.
Česko má za Polskem dál zaostávat, ale v příštím roce se má dostat na růst 2,6 procenta. Inflace by měla z letošních 2,1 procenta stoupnout na 2,8 procenta. Výhled ale komplikují dražší energie, jejichž ceny se promítají do nákladů domácností i firem.
Hospodářský růst Česka nadále táhne spotřeba domácností, podpořená silným růstem reálných mezd, a průmysl. „Úspěch elektromobilu Škoda Elroq ukazuje, že český automobilový sektor se připravil na elektromobilitu včas,“ podotkl Komárek.
České mzdy dál zaostávají
Tuzemské mzdy rostou v posledních letech rychleji než německé, ale nadále zůstává jen u dohánění západního souseda. V roce 2015 dosahovala česká průměrná mzda podle Eurostatu zhruba 31 procent německé, nyní je to zhruba 46 procent.


