Článek
Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta meziroční růst HDP podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. „K mezičtvrtletnímu růstu přispěla i zahraniční poptávka,“ konstatoval Kermiet.
„Spotřebu domácností pohání zlepšování reálné finanční situace spotřebitelů díky kombinaci rostoucích mezd při nízké inflaci,“ uvedl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.
K meziročnímu i mezikvartálnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), což je výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, kladně přispělo zejména stavebnictví, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Podle statistiků se dařilo i ostatním službám.
„Nabídkovou stranu řídí služby spolu se stavebnictvím, kterému se daří především díky inženýrským stavbám. Naproti tomu bytová výstavba asi nijak pozitivně nepřekvapí a s ní ani investice do obydlí. Průmysl zřejmě ekonomiku netáhl nahoru, ale ani nijak výrazně nebrzdil. Zásluhu na tom má i segment automotive, kterému se celkově ve třetím kvartále dařilo,“ komentoval Dufek.
Analytici jsou překvapeni
„Mezikvartální růst příjemně překvapil. Jde o relativní úspěch české ekonomiky hlavně s ohledem na pokračující útlum v Německu a náběh dovozních cel v USA,“ řekl analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek.
Meziročně se růst HDP v Česku drží nad dvouprocentní hranicí třetí kvartál v řadě, což je podle něj nadprůměrné tempo nejen ve srovnání celé Evropské unii, ale i v regionu střední a východní Evropy.
„Meziroční růst HDP ve třetím čtvrtletí představuje nejsilnější dynamiku meziročního růstu od druhého čtvrtletí 2022,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z vyjádření ČSÚ usuzuje, že mezikvartální růst HDP táhla jak domácí poptávka včetně spotřeby domácností, tak i zahraniční poptávka.