Článek
Podoba nových operačních programů již prošla meziresortním připomínkovým řízením. Příští týden ve středu se jí bude vláda zabývat spolu s takzvaným Národním strategickým referenčním rámcem, který realizaci navržených operačních programů zastřešuje.
Na základě těchto dokumentů může Česká republika čerpat z EU v nadcházejícím období až 100 miliard korun ročně. "Jejich projednání vládou je dalším krokem k tomu, aby byly dokumenty zaslány Evropské komisi (EK) ke schválení a čerpání mohlo prakticky začít již v první polovině roku 2007," řekl Právu ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič.
Nyní je podle něj zapotřebí včas uzavřít dohodu s EK o obsahu operačních programů a národní strategie a vytvořit veškeré potřebné formuláře a dokumenty pro žadatele.
Komise musí operační programy schválit nejpozději čtyři měsíce od jejich finálního předložení, pokud k nim do dvou měsíců nevydá připomínky. Nicméně MMR získalo od zástupců EK příslib, že se pokusí schválit české operační programy co nerychleji.
Schválení operačních programů EK však není podmínkou pro vypsání výzev k předkládání žádostí. Ty tak mohou žadatelé očekávat již na začátku roku 2007, kdy budou vyhlašovány výzvy v oblastech, ve kterých jsou zkušenosti již ze současné realizace operačních programů - tj. podpora podnikatelům, výstavba silnic, železnic, technická pomoc v rámci operačních programů a další.
Téměř pětinu budou rozdělovat kraje
"Nejdůležitější změnou v operačních programech proti nynějšímu období je, že skoro jedna pětina dotací bude rozdělována samotnými kraji. Ty mohou daleko lépe posoudit přínos předloženého projektu pro region než centrální úřady," řekl dále Gandalovič.
Podle něj se tak peníze lépe a rychleji dostanou do problematických oblastí v každém regionu a současně se zlepší informovanost o možnostech dotačních programů mezi obyvatelstvem.
Podíl krajů na celkovém čerpání z evropských fondů se nakonec zvýší z původně navrhovaných třinácti na 18 procent. Větší objem financí zároveň půjde na infrastrukturní projekty.
Ministerstvo si od částečné decentralizace čerpání také slibuje, že se díky ní omezí prostor pro korupci zaměstnanců centrálních úřadů. V nich schvalování těchto projektů doposud probíhalo většinou bez vazby na daný region. Nezávislí odborníci ale poukazují i na riziko zneužití dlouhodobých vazeb místních podnikatelů, politiků a úředníků.
Nejvíce peněz půjde na dopravu a ekologii
V příštích sedmi letech by mělo kromě přímých plateb zemědělcům do ČR přitéct asi 516 miliard korun ze strukturálních fondů. Jejich prostřednictvím se EU snaží narovnávat rozdíly v životní úrovni mezi obyvateli evropských regionů, přičemž by měly být zachovány lokální kulturní specifika a tradice.
Až 22 miliard korun ročně by z nich mělo směřovat do rozvoje regionální dopravní infrastruktury, asi o tři miliardy méně pak do oblasti životního prostředí. Další miliardy půjdou zejména na podporu podnikání, inovací a vzdělávání.
Dalších asi 258 miliard korun Česko získá z Fondu soudržnosti, z kterého se podporují velké investiční projekty v oblastech životního prostředí a dopravy. Podíl evropských fondů na financování projektů stoupne až na 85 ze současných maximálních 75 procent. O to se sníží nároky na financování z národních zdrojů (státní rozpočet, rozpočet krajů/obcí, soukromé zdroje).
MMR navrhuje podle svých zástupců způsob financování projektů tak, aby bylo finanční zatížení žadatele v průběhu realizace projektu omezeno na minimum.
"Nový systém tzv. průběžného financování počítá s tím, že realizace každého projektu bude rozdělena do několika fází, které budou věcně vymezeny. Po schválení projektu budou na stanovené etapy řídícími orgány vydány limity čerpání výdajů tzv. limitky. Tento ,příslib umožní realizátorovi projektu otevřít si ve vybrané bance účet, přes který bude banka proplácet předložené a ověřené faktury dodavatelům," vysvětlil Gandalovič.
Tento návrh bude MMR v nejbližších dnech projednávat s ministerstvem financí a se zástupci žadatelů z řad krajů, obcí, podnikatelů i neziskového sektoru.