Článek
Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného CO2, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že změny neznamenají zavedení tvrdého stropu na cenu povolenek, ale jen posílení obranného mechanismu proti cenovým extrémům. I proto podle něj nelze vyloučit, že cena povolenky překročí cenu 45 eur v cenách roku 2020, která v současnosti činí kolem 55 eur. „Růst ceny nad hodnotu 55 eur lze dokonce předpokládat. Ze začátku spíše nárazově,“ zdůraznil Peterka.
Do budoucna je ale podle Peterky plán EU k emisním povolenkám jasný, a tím je růst ceny. „Vyšší cena povolenek bude tlačit domácnosti a firmy k omezení spotřeby zatížených položek, tedy plynu, uhlí a pohonných hmot,“ řekl.
Očekává tak zdražování plynu, uhlí i pohonných hmot. „Při ceně povolenky na 55 eur lze čekat zdražení litru benzinu s DPH o zhruba 3,8 koruny na litr a u nafty 4,3 koruny za litr. Megawatthodina plynu pak zdraží o 326 korun a tuna uhlí o 2292 korun. Při růstu ceny povolenky na 65 eur pak litr benzinu zdraží o zhruba 4,5 koruny, nafta o 5,1 koruny, megawatthodina plynu o 386 korun a tuna uhlí o 2708 korun,“ popsal Peterka.
Při ceně povolenky kolem 55 eur si tak podle něj domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem, připlatí zhruba 6280 korun za rok. Při zdražení povolenky na 65 eur si pak připlatí 7422 korun.
Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška schválená úprava problém kolem emisních povolenek pouze zmírňuje, ale neodstraňuje. Hlavní očekávaný efekt změn vidí v omezení velkých cenových výkyvů. „Ale neznamená to, že domácnosti a firmy budou chráněny před samotným zdražením paliv, plynu nebo vytápění,“ připomněl Míšek.
Dopady nových povolenek navíc budou podle něj nerovnoměrné. „Nejvíce je pocítí domácnosti s nižšími příjmy, lidé mimo velká města, rodiny závislé na autě a domácnosti, které nemají jednoduchou možnost změnit zdroj vytápění. U nich nepůjde o motivaci k rychlé zelené investici, ale často spíše o vynucené omezení spotřeby,“ varoval Míšek. U tuzemského průmyslu pak vidí riziko dalšího zhoršení konkurenceschopnosti. „Česká ekonomika je energeticky a průmyslově náročnější než průměr EU, proto podobné opatření dopadá na tuzemské firmy citelněji než na ekonomiky s vyšším podílem služeb a vyššími příjmy domácností,“ dodal Míšek.
ETS 2 počítá s rozšířením systému na další sektory, zejména na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho spuštění je plánováno od roku 2028, přičemž má podle kritiků dopadat nepřímo i na domácnosti a malé firmy prostřednictvím vyšších cen paliv a energií. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociální klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.
