Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

„Centrální banky patří stále mezi hlavní a významné hráče na poli celosvětové poptávky po žlutém kovu. Tuto pozici významně potvrdily již v roce 2018 a také 2019, kdy jejich nákupy a hromadění žlutého kovu dosáhly tehdy rekordních úrovní od konce zlatého standardu v 70. letech 20. století,“ řekl Novinkám analytik společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Nákupy zlata v loňském roce oznámily centrální banky v Turecku, Egyptě či Kataru. Nákupy zhruba dvou třetin zlata nakoupeného loni centrálními bankami nebyly oznámeny. Informace o změně výše svých zlatých zásob nezveřejňuje mimo jiné Rusko.

V letošním roce ale nákupy zlata centrálními bankami zřejmě nedosáhnou úrovně loňského roku, domnívá se WGC.

Poptávka po zlatých slitcích a mincích se loni zvýšila o dvě procenta na 1217 tun. Poptávka od výrobců šperků se však o tři procenta snížila a dosáhla 2086 tun. Pokles způsobil hlavně prudký růst cen zlata ve čtvrtém čtvrtletí.

Celková nabídka zlata loni stoupla o dvě procenta na 4755 tun. Těžba v dolech se zvýšila o jedno procento na 3612 tun, maximum za čtyři roky.