Článek
„Nejvíc se to dotkne lidí v odlehlých koncích kraje, kam vedou jen krajské silnice. Problém je v tom, že to není jen letos, ale na celé volební období vlády. Pro nás je to za čtyři roky sekera 1,5 miliardy,“ okomentoval jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Kraje zmíněné peníze nedostanou poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy uvedlo, že pouze obdrží více než čtyři miliardy korun na konkrétní projekty, peníze na opravy jsou ale podle ministerstva nenárokové. Předseda asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) pak sdělil, že téma ještě není uzavřené a bude se o něm jednat v polovině září.
„Letos to nějak zvládneme, ale v příštím roce to bude problém, protože chystáme poměrně hodně akcí ve zdravotnictví, sociální péči i školství, které nám jsou svěřeny, stejně jako silniční síť,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK).
Podle něj na kraje, které mají nespravedlivé určení daní, tato rozhodnutí dopadají nejvíce. „Výpadek pro některé ve výši 300 milionů na silnice není tolik a jsou schopné se s tím vypořádat v rámci běžného rozpočtu. My už takto postupovat nemůžeme, náš je výrazně napjatější,“ dodal hejtman.
Vyjednávání u premiéra
Představitelé krajů, kde vládne ANO, jsou smířlivější, ale i oni naznačují, že může nastat problém. Například hejtman Královéhradeckého kraje Martin Koleta (ANO) věří, že se peníze ještě podaří vyjednat u premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle něj dopravní projekty ohroženy nejsou, pro příští rok by ale nulová podpora ze strany státu už mohla znamenat škrty.
Náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro dopravu a silniční hospodářství Martin Hurajčík (ANO) by dlouhodobě považoval za správnější systémové řešení, konkrétně odpovídající úpravu rozpočtového určení daní. „Kraje by tak měly na správu a obnovu svých silnic stabilní a předvídatelný příjem a nemusely by každý rok čekat, zda a v jaké výši stát mimořádný příspěvek poskytne,“ sdělil s tím, že pro ně je rozhodnutí neposkytnout tyto prostředky samozřejmě nepříjemné. „Budeme se s ním muset vypořádat při plánování oprav,“ doplnil.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro LK) pak uvedl, že jeho hejtmanství návrh na změnu v přerozdělování daní v minulosti předložilo dvakrát.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) jasně řekla, že region bude mít problém nejen s tím, že v opravách silnic nedožene historický dluh z doby, kdy silnice II. a III. tříd stát krajům předával, ale i problém udržet je ve stavu, kdy nebudou chátrat. „Ročně musíme opravit alespoň pět set kilometrů silnic, aby si toho řidiči vůbec všimli,“ narážela hejtmanka na fakt, že Středočeský kraj má v majetku 8 700 kilometrů těchto komunikací s největší intenzitou zátěže.
Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) naopak poznamenal, že financování ze státního zdroje nebylo v minulosti samozřejmostí a jeho objem se v jednotlivých letech měnil. „Uděláme maximum pro to, aby dopad výpadku těchto prostředků pocítili obyvatelé kraje co nejméně,“ sdělil.
Ekonom: kraje mají rezervy
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček se domnívá, že v případě, že ministerstvo dopravy nepošle krajům peníze na opravy komunikací, lze očekávat, že kraje budou opravovat jen nejnutnější úseky. „Ostatní rekonstrukce se začnou odkládat v čase. Kraje na nejnutnější opravy budou muset vyčlenit prostředky z jiných kapitol svých rozpočtů, kde bude muset docházet k úsporám,“ okomentoval.
A může prý být i hůře. „Je zřejmé, že ministerstvo dopravy chce náklady na opravy komunikací plně přenést ze státu na kraje. Tím chce využít situace, kdy rozpočty krajů jsou méně napjaté než státní rozpočet. V případě, že kraje tento střet prohrají, je možné, že se stát pokusí na kraje přenášet i další náklady,“ zamyslel se Křeček.
Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady, si myslí, že pokud by kraje požadované dvě miliardy ze státního rozpočtu či SFDI na opravu „dvojek“ a „trojek“ nedostaly, neohrozilo by to jejich finanční stabilitu, protože financování mohou pokrýt ze svých finančních rezerv.
„Jen pro představu, Pardubický kraj ke konci března disponoval krátkodobým finančním majetkem v objemu 3,7 miliardy korun, Jihočeský kraj v objemu asi 8,4 miliardy, Karlovarský kraj 4,4 miliardy, Ústecký kraj 3,2 miliardy a tak dále. Situace se samozřejmě liší kraj od kraje,“ řekl Musil.
