Článek
Problém podle senátorů, za které jednal orlickoústecký senátor Petr Fiala (KDU-ČSL), nespočívá ani tak v tom, že některé kraje dostávají víc peněz než jiné, ale v tom, že zákon neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám.
Systém tak prý nereaguje na demografické či jiné změny, vytváří nerovnováhu ve financování jednotlivých krajů a tím pádem také v zajišťování veřejných služeb.
Plénum Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm ale nenašlo důvod k zásahu. Hledat správné nastavení rozdělování peněz pro jednotlivé kraje není podle verdiktu úkolem Ústavního soudu.
„Právní úprava nezasahuje do podstaty práva územních samosprávných celků hospodařit s vlastním majetkem a podle vlastního rozpočtu a nezasahuje ani do jejich práva na ochranu vlastnictví. Odlišné zacházení s kraji poměřované jejich podíly na daňových výnosech není nepřípustným projevem legislativní svévole,“ uvedl v odůvodnění Přibáň.
Ústavní soud sice uznal, že současné rozdělování peněz není ideální a neodráží dynamické změny, kdy nárůst obyvatel a další změny vyvolávají napětí, ovšem ani to není důvodem k zásahu.
„Systém rozpočtového určení daní nelze posuzovat izolovaně. Ačkoliv příjmy plynoucí krajům z napadené právní úpravy nemusí odpovídat aktuálním potřebám krajů, nelze přehlédnout, že stát krajům případné finanční deficity kompenzuje mimo nastavený systém pomocí jiných nástrojů, například zvláštních dotačních titulů,“ připomněl Přibáň.
Největší podíl z peněz, zhruba 13,8 procenta, má Středočeský kraj, jinak se podíly pohybují zhruba od 3,2 procenta v případě Prahy po 9,6 procenta v případě Moravskoslezského kraje.
