Článek
Od příštího roku se podle všeho ve velkém rozjede komunitní energetika. Jak jsou na to připraveny přenosové sítě?
Komunitní energetika je jednoduchý koncept, který lépe propojuje lidi s firmami. Z pohledu výroby to znamená vyšší nároky na distribuční síť, která na to ale není připravena.
Už dnes se nám stává, že distributoři zamítají žádosti o připojení fotovoltaiky do sítě u osmi až deseti procent klientů. Pro ně to pak znamená, že musí zvolit zjednodušené připojení, mít nulové přetoky a čekat na výměnu trafostanice či modernizaci infrastruktury. To je běh na dlouhou trať v řádu několika let.
Fotovoltaiku si ovšem pořizujete na desítky let, takže i těmto domácnostem se to vyplatí. Bavíme-li se ale o distribuční síti jako takové, tak nás čeká dekáda ve znamení změn a posilování distribuce.
Některé firmy slibují z domácích solárů nereálné výnosy
Komunitní energetika bude podle mě podporována v případech, kdy si sousedé budou přeposílat elektřinu v rámci jedné lokality. Tím se sníží odběr na trafostanici. Zásadní problém nastává ve chvíli, kdy si to budete chtít posílat z jednoho konce republiky na druhý.
Když si elektřinu vyrobíte na střeše na chatě a odebíráte ji pak doma, tak ale nedochází k fyzickému přenosu elektřiny mezi těmito místy…
Distributor se na to podívá odděleně. Zažádáte si o fotovoltaiku na chalupě a distributor řekne, zda fotovoltaiku s přetoky povolí. Většinou to vypočítávají podle zatížení trafostanice, zda se vše v místě výroby zvládne spotřebovat.
Pokud si budete chtít připojit fotovoltaiku na chalupě a budete v té vesnici první, distributor nebude mít problém, protože ví, že se vše zvládne spotřebovat v rámci té dané lokality. Pokud ne, tak se zabývají tím, co to znamená pro trafostanici. Pak je to ve vašem odběrném místě odběr jako každý jiný a pouze na úrovni dodavatele dochází ke spojení.
Když se bude ve velkém vyrábět na střechách, odběry ze sítě budou klesat, ale náklady na síť porostou. Kdo to zaplatí?
Budeme-li muset posilovat distribuční síť, někdo to bude muset zaplatit. Očekávám, že distribuční poplatky porostou. Už před několika lety se měly měnit – dramaticky měly vzrůst platby za jistič, aby to lidi nutilo snížit si rezervovaný příkon a hlavní jističe. To tehdy neprošlo, ale teď se to vrátí zpět do hry.
Věřím tomu, že distribuci nebudeme muset až o tolik předimenzovat. Ty třicet let staré trafostanice se budou muset vyměnit, ale nebude to tak strašné, že by se muselo všude kopat.
Očekávám, že distribuční poplatky porostou o deset až dvacet procent
Jaký bude dopad na ceny za distribuci?
Očekával bych zvýšení o deset až dvacet procent.
Čekáte u obnovitelných zdrojů nějaký nový trend?
Myslím si, že se více oživí trend uchovávání energie a lidé se více začnou zabývat akumulací formou tepla. V létě uloží teplo do tepelné baterie a v zimě ji využijí. Třeba ve Finsku už spustili prototyp pískové baterie.
Jak to funguje?
V zemi je zakopaná betonová kostka zaplněná pískem a v ní vedou trubky s vodou. V létě vyrábíte a nadvýrobu, kterou byste jinak poslali do sítě, posíláte do baterie. Buď pro pohon tepelného čerpadla, které zahřívá pískovou baterii, nebo jsou v baterii dráty, kterými se baterie nahřívá. V zimě naopak teplo z baterie trubkami berete a ohříváte bojler, podlahu a podobně.
Je to poměrně primitivní princip známý desítky let. V běžném použití nahříváte písek na 80 až 90 stupňů. Pro jeden dům by měla stačit baterie o velikosti 25 metrů krychlových a dům by se stal kompletně soběstačným.
Do sedmi let v ČR fotovoltaika jako výkon sedmi Temelínů?
