Článek
„Data potvrzují, že pro tyto lidi státní sektor funguje jako bezpečný přístav,“ uvedl Tomáš Fukátko, který je vedoucím ekonomického odboru na Úřadu práce. Právě Úřad práce publikoval tento týden výsledky rozsáhlého průzkumu pracovního trhu, provedeného mezi téměř 17 tisíci firmami a institucemi.
Pracovní úřady evidují téměř 95 tisíc lidí nad 55 let. Celkem bylo v dubnu, za který jsou poslední ucelená čísla, bez práce 364 tisíc lidí. Nezaměstnanost klesla na 4,9 procenta z březnových pěti procent. Firmám přitom chybí desetitisíce pracovníků, uchazečům obvykle schází technické dovednosti a kreativita.
Ve státní a veřejné sféře, kde je podíl starších pracovníků vyšší, jsou nejčastějšími profesemi učitelé, zdravotníci, úředníci, policisté a hasiči či záchranáři. Celkem pracuje ve veřejném sektoru necelý milion lidí. Soukromý sektor má přes 3,5 milionu zaměstnanců.
„Veřejný a státní sektor plní roli, kterou by měl – jít příkladem v zaměstnávání starších,“ řekla Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů, která zastupuje zájmy starších lidí a důchodců.
Připomněla také průzkum provedený radou a Hospodářskou komorou před dvěma lety. Firmy v něm odpovídaly, že jim nevadí zaměstnávat starší lidi, v praxi se ale postup liší. „Většina firem o starší nestojí a pokud je zaměstnává, jsou to vesměs dlouhodobí zaměstnanci,“ dodala. Některé firmy považují za staré už lidi od čtyřicítky.
Vyšší podíl starších zaměstnanců ve státní sféře vysvětluje Fukátko z Úřadu práce v první řadě vzděláním. Ve státní a veřejné sféře pracuje 41 procent vysokoškoláků a 32 procent středoškoláků, v soukromém sektoru je vysokoškoláků jen 18 procent a středoškoláků 27 procent. Vzdělanější lidé mívají méně fyzicky náročné profese a mohou tedy pracovat déle.
„Dalším důvodem může být i kariérní postup, kdy je ve státní sféře vysokoškolský diplom u manažerských pozic nezbytným kritériem,“ doplnil Fukátko. U obou sektorů je přitom vyšší podíl starších zaměstnanců patrný v menších organizacích pod 250 pracovníků.
Nejvyšší podíl starších zaměstnanců vykazují podniky v těžbě a dobývání s 37 procenty a také zemědělství s 31 procenty. „Jde o oblasti s dlouhodobě stabilními pracovními kolektivy a nižší fluktuací,“ uvedla Kateřina Budínová, ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce.
Na opačném konci spektra stojí informační a komunikační činnosti s pouhými 11 procenty. Případně další obory, které kladou vyšší nároky na průběžné vzdělávání a doškolování a kde dochází k častějším změnám pracovních pozic.
„Věková struktura pracovní síly úzce souvisí s charakterem odvětví. Tradiční obory stojí na zkušenostech a dlouhodobé setrvačnosti pracovníků, zatímco inovativní sektory vykazují vyšší míru generační obměny a rychleji obnovují pracovní kolektivy,“ upozornila Budínová.
