Hlavní obsah

Babiš vede řeči, že by si lidé klidně mohli koupit dluh státu ze svých úspor. Nesmysl, reagují ekonomové

Vlna obav a kritických komentářů se zvedla poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že by si Češi teoreticky mohli od státu odkoupit celý jeho dluh. Podle něj mají lidé v bankách o 200 miliard korun víc, než kolik činí státní dluh. Kritici mu vyčítají, že jde o ekonomický nesmysl, který navíc odvádí pozornost od rekordního rozpočtového schodku.

Foto: Petr Horník, Novinky

Premiér Andrej Babiš (ANO)

Článek

„Dnešní dluh je 3726 miliard. A víte, kolik jsou úspory našich obyvatel? Jenom v bankách 3924 miliard,“ řekl v jednom ze svých videí. „Co to znamená? Že obyvatelé České republiky si můžou koupit od státu celý dluh a ještě jim zbyde 200 miliard,“ dodal.

Poprvé myšlenku Babiš pronesl v pravidelném nedělním videu na Facebooku v souvislosti s kritikou plánovaného rozpočtu na příští rok. Ten pokračuje v trendu zadlužování státu. „Když vezmete náš nominální dluh a veškeré úspory obyvatel na účtech, tak lidé mají o dvě stě miliard víc, než je státní dluh. Takže teoreticky by si mohli koupit dluhy státu,“ řekl.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Patria Finance Dominika Rusinka jde ale o nesmyslnou úvahu. „Nemá to reálný ekonomický základ. Je to spíše snaha Andreje Babiše odpoutat pozornost od vysokého schodku,“ řekl s tím, že jde ale o varovné znamení o tom, nad čím šéf hnutí ANO a jeho tým přemýšlejí.

„Skutečnost, že domácnosti mají více finančních aktiv, než činí státní dluh, sama o sobě nic nevypovídá o udržitelnosti veřejných financí – pro tu jsou klíčové jiné parametry jako tempo zadlužování, růst ekonomiky nebo výše sazeb. To, že úspory existují, ještě neznamená, že budou ochotny financovat stát za podmínek, které stát potřebuje,“ dodal.

Když bude nejhůř, tak vám ty úspory vezmeme…

Podobný názor má i hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Je podle něj nebezpečné spojovat soukromý majetek občanů s dluhy státu. „V podtextu té myšlenky je, že když bude nejhůře, mohl by stát zvýšit daně a vzít si tak přes ně úspory občanů,“ varoval.

Výhrady má i opozice. Také podle předsedy ODS Martina Kupky jde o snahu odvést pozornost od plánovaného deficitu 386 miliard korun, který bude druhý nejvyšší v historii. Stejně jako od celkového státního dluhu. „Navíc je to ekonomický nesmysl, takto se státní dluh nedá řešit,“ řekl Novinkám. „I kdyby si ho lidé odkoupili, stát by jim stejně musel z toho dluhu platit úroky,“ dodal.

Na sociálních sítích výrok vyvolal především strach o soukromé úspory. Lidé se v komentářích obávají, že by stát mohl k jejich penězům v budoucnu přistoupit selektivní daní, nuceným nákupem státních dluhopisů nebo jinou formou zásahu do soukromého vlastnictví. Další obavou je znehodnocení úspor masivním utrácením na dluh, které Babišův výrok „my to roztočíme“ v minulosti opakovaně vyvolal.

Jen přirovnání, hájí výrok Schillerová

Novinky oslovily tiskový odbor Úřadu vlády se žádostí o vysvětlení výroku, na vyjádření zatím čekají. Babiš v úterý odpoledne na mítinku v Kladně řekl, že jde o hypotetickou úvahu. „Teoreticky by si lidé mohli koupit dluhy českého státu,“ dodal.

Podle Rusinka v současnosti ale čeští občané vlastní zhruba pět procent vládního dluhu, zatímco třeba v Polsku je to dvanáct a v Maďarsku devatenáct procent. „Stát nepotřebuje jednorázově prodat celý dluh. Potřebuje každý rok umístit nové emise a refinancovat splatné dluhopisy,“ konstatoval.

Výběr článků

Načítám