Článek
Loni se v tuzemsku ubytovalo bezmála 11 milionů zahraničních turistů. Dvě stě padesát tisíc nových turistů by podle analýzy mělo utratit okolo 90 milionů eur, tedy asi 2,2 miliardy korun.
„Napětí v Perském zálivu a vysoké ceny paliva nutí řadu lidí, aby přehodnocovali plány na dovolenou. Místo do Asie se řada lidí rozhoduje zůstat letos v Evropě, přičemž prim hrají teplejší státy jako Španělsko nebo Chorvatsko. Na tomto trendu ale vydělají i populární destinace ve střední Evropě, zejména Česko,“ uvedl generální ředitel české pobočky Global Payments Tomáš Furinda.
Připomněl, že od začátku konfliktu v Íránu bylo zrušeno přes 52 tisíc letů, což řadu Evropanů přimělo k hledání alternativních míst ke strávení dovolených. Loni zavítalo do středo- a východoevropských států celkem 125 milionů turistů, letos analytici Global Payments předpokládají, že pokud se politická situace výrazně neuklidní, turistů může být ještě o milion až dva více.
V Chorvatsku turisté utrácí skoro dvakrát více
Bude to výrazný přínos pro lokální ekonomiky, protože z dat platebních karet vyplývá, že tito noví návštěvníci přinesou do regionu dalších 0,6 až 1,9 miliardy eur, tedy 14 až 47 miliard Kč. Zatímco v Česku dosahuje průměrná denní útrata turistů 85 eur, přes 2000 Kč, třeba na Slovensku to je 63 eur, asi 1500 Kč a v Chorvatsku 158 eur, tedy skoro dvakrát více než v Česku.
Nejvíce nových turistů, zhruba 560 tisíc, podle analýzy zřejmě přiláká právě Chorvatsko, kde je průměrná doba pobytu pět a více nocí. Místní podnikatelé by si tak měli přijít na dalších asi půl miliardy eur, zhruba 12 miliard Kč.
V Česku, podobně jako v Rakousku a Maďarsku, je průměrná doba pobytu kratší, okolo tří až čtyř dnů. Turisté tedy v každé z těchto zemí utratí okolo stovky milionů eur, zhruba 2,4 miliardy Kč. Relativně nejslabší bude přínos nových turistů na Slovensku a v Rumunsku, kde zaplatí okolo třiceti až čtyřiceti milionů eur, 730 až 970 milionů Kč.
„Noví návštěvníci budou vyhledávat především náhradní teplejší lokace, za kterými původně mířili do Asie či Afriky. Proto přepokládáme, že pojedou zejména do Středomoří. Drahá paliva také ovlivní způsob dopravy a délku cest – z toho bude těžit tranzitní země a centrum Evropy, tedy Rakousko a Česko,“ vysvětlil Furinda.
Global Payments ve své analýze čerpal vedle karetních dat také z údajů Eurostatu, cestovních kanceláří a leteckých společností.
