Analýza: Jak přečkat zimu bez ruského plynu

Podle Evropské komise (EK) jsou dva krajní scénáře. Pokud bude Evropská unie postupovat jednotně a solidárně, způsobí nedostatek plynu pokles unijního HDP jen o 0,4 procenta. V opačném případě to ale může být propad až o půldruhého procenta.

„Vzhledem k tomu, jak jsou evropské ekonomiky provázané, měly by tohle číslo vzít všechny státy v potaz,“ myslí si Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.

Začít jednat se ale musí okamžitě. I proto budou o strategických plynových úsporách v EU už příští týden členské státy hlasovat na mimořádném summitu ministrů průmyslu a energetiky. Ten svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Podle agentury Bloomberg hodlá EK například navrhnout dobrovolné snížení spotřeby plynu členskými státy o 15 procent od příštího měsíce. Řešením je podle unijní strategie také maximální využití alternativních zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů, ale dočasně i uhlí.

Také podle dřívějších výpočtů analytiků politicko-ekonomického think tanku Bruegel se Evropa bez ruského plynu pro letošek obejde, pokud do velké míry využije alternativních možností a způsobů.

Konkrétně jde o úspory v domácnostech, komerčních provozech i průmyslu nebo o rychlé nasazování fotovoltaických elektráren, intenzivnější spalování uhlí v tepelných zdrojích a odklad vypínání jaderných zdrojů.

A jaká je situace v Česku? „Zhruba 40 procent je spotřebováno ve firmách a o trochu méně v domácnostech. Komerční a veřejné služby spotřebují zhruba pětinu,“ nastínil rozložení spotřeby analytik think tanku Europeum Michal Hrubý.

Konkrétně v domácnostech se pak dvě třetiny plynu spotřebují na vytápění, 22 procent na ohřev vody a 12 procent na vaření. Pokud jde o výrobu elektřiny, tak na té se plyn v Česku podílí asi z 20 procent.

Celkově Česko každoročně spotřebuje kolem devíti miliard metrů krychlových plynu.

Plynové zásobníky jsou pro letošní zimu dosud naplněny ze 77 procent, což podle Hrubého odpovídá asi 2,5 miliardám metrů krychlových. Vládě se navíc povedlo dojednat podíl v nizozemském terminálu na zkapalněný plyn (LNG), díky čemuž získá ČR další téměř tři miliardy metrů krychlových ročně. To je ekvivalent třetiny celkové roční spotřeby.

Aby plynu s příchodem zimy nebylo málo, může do úsporného režimu přepnout každý občan. „Pokud se letos odhodláme trochu domácího ‚pohodlíčka‘ vyměnit za úspory, můžeme lehce ušetřit i půl miliardy metrů krychlových zemního plynu, což už je citelný rozdíl i v celoevropském měřítku,“ tvrdí Jiří Beranovský, fyzik a ředitel konzultační společnosti EkoWATT.

Například snížení teploty vytápění o jeden stupeň Celsia může ušetřit čtyři až šest procent na spotřebě tepla, a tedy i na nákladech. „Převedeno na peníze: pro domácnosti, které jsou odkázány jen na vytápění zemním plynem, to znamená až několik desítek tisíc korun dolů z nákladů rodinného rozpočtu,“ poznamenal Beranovský.

Konkrétních příkladů, jak snížit spotřebu, je ale celá řada, přičemž hlavním profitem bude nižší částka na účtu za energie. Často se přitom jedná o každodenní rutiny. Na plynu se v případě ohřevu vody dá ušetřit už jen tím, že místo vany využijete sprchu nebo při vaření použijete pokličku.

„Teplotu vody v bojleru stačí mít nastavenou na úrovni 50-55 °C, hygienický ohřev kvůli bakterii legionelle stačí provádět jednou týdně. Na baterii do umyvadla můžeme nainstalovat provzdušňovač vody a do sprchy úsporné hlavice, které šetří spotřebu teplé vody. Kdo má luxus výběru, volí indukční sporák. Náklady na vaření vyjdou při dnešních cenách zhruba nastejno,“ doplnil Beranovský další příklady.