Článek
Výnos desetiletých amerických dluhopisů, který je důležitým měřítkem nákladů na půjčky v celé ekonomice, v úterý vzrostl na 4,79 procenta. Vyšší výnosy dluhopisů přitom neprodražují jen financování státu. Promítají se také do sazeb hypoték, úvěrů na auta nebo kreditních karet, upozornila na svém webu BBC.
„Pokud se inflace neochladí dostatečně, myslím, že bychom měli rozhodně jednat a zvýšit úrokové sazby,“ prohlásil v úterý člen vedení Fedu Michael Barr. Inflace je podle něj ve Spojených státech už několik let příliš vysoká, což se odráží i v životních nákladech Američanů. Investoři proto spekulují, že centrální banka bude muset úrokové sazby držet vysoko, případně je znovu zvýšit.
Podobně jestřábím tónem promluvil už minulý týden šéf Fedu Kevin Warsh. Centrální banka podle něj musí mít jistotu, že se jádrová inflace vrací ke svému dvouprocentnímu cíli jasně a dostatečně rychle. „Jinak máme co dělat,“ varoval. Po jeho vystoupení na sympoziu v Jackson Hole trhy zvýšily odhadovanou pravděpodobnost, že Fed na svém zářijovém zasedání sazby zvýší.
Inflace v USA v červenci meziročně dosáhla 3,4 procenta. To je výrazně nad dvouprocentním cílem Fedu. Základní úroková sazba se přitom už několik měsíců drží v pásmu 3,5 až 3,75 procenta.
Vyšší výnosy amerických dluhopisů jsou zároveň součástí širšího problému. Investory znepokojuje rostoucí zadlužení vlád po celém světě i vysoké výdaje technologických firem, nejistota panuje také kolem návratnosti obřích investic do umělé inteligence.
Problém mají i Japonci a Britové
Podobný nárůst výnosů teď zažívají i další vyspělé ekonomiky. Japonský desetiletý dluhopis se poprvé po třiceti letech dostal nad tři procenta, ve Spojeném království vyšplhaly třicetileté výnosy na nejvyšší úroveň od roku 1998.
Americký státní dluh už překročil hranici 40 bilionů dolarů, což odpovídá více než 120 procentům ročního hospodářského výkonu země. Za posledních deset let se jeho objem více než zdvojnásobil.
Rostoucí náklady na financování se snaží brzdit americká vláda. Ministr financí Scott Bessent oznámil, že stát bude ve větší míře odkupovat dříve vydané státní dluhopisy, což má pomoci zmírnit tlak na dlouhodobé výnosy. Reakce trhu byla však podle BBC pouze krátkodobá.
Američanům zdražují hypotéky
Rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů se promítají také do hypotečních sazeb. Sazby u třicetiletých hypoték v USA vystoupaly téměř na 6,7 procenta, nejvýše v letošním roce.
Pokud budou úroky zůstávat vysoko, může to podle ekonomů postupně utlumit spotřebu i investice. Lidé si budou méně půjčovat a firmy mohou odkládat nové projekty. Vyšší náklady na úvěry tak představují riziko pro další hospodářský růst.
Inflaci v řadě zemí v poslední době tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který zvyšuje ceny ropy a plynu. Evropská centrální banka může tento měsíc podle analytiků přikročit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, aby udržela inflaci pod kontrolou.
O sazbách bude v září rozhodovat také Česká národní banka. Ta aktuálně očekává, že průměrná inflace letos dosáhne dvou procent. V příštím roce by měla podle ČNB zrychlit na 2,5 procenta.
