Článek
Základní inflační tlaky v eurozóně nicméně zatím zůstávají poměrně slabé. To je pro Evropskou centrální banku (ECB) důležité, protože růst cen energií se ještě nepřelévá do širší ekonomiky. Jinými slovy, zdražování energií zatím nevede k plošnému růstu cen zboží a služeb, který by mohl inflaci dlouhodobě udržovat na vyšších úrovních a přimět ECB k výraznějšímu zvyšování úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií, pohonných hmot a potravin, v srpnu klesla na 2,4 procenta z červencových 2,5 procenta. Hlavním důvodem bylo pomalejší zdražování služeb, například v cestovním ruchu, pohostinství nebo dalších službách pro domácnosti. Tempo růstu jejich cen zpomalilo na 3,0 procenta z předchozích 3,3 procenta.
Zveřejněné údaje jsou v souladu s očekáváním ECB. Podle analytiků proto prakticky potvrzují, že centrální banka 10. září zvýší svou depozitní sazbu na 2,50 procenta. Šlo by o druhé zvýšení úroků v letošním roce.
Inflaci po celém světě v poslední době tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému zdražování ropy a plynu.
