Článek
To je mínění amerických ekonomických expertů, kteří dosud většinou stáli na straně spotřeby jako motoru ekonomické obnovy a růstu. Nyní vztyčují prst, aby upozornili, že zadlužení nabývá nekontrolovatelných rozměrů Ještě v osmdesátých letech spotřebitelé dávali stranou deset procent příjmů na horší časy, loni to bylo jen 3,7 procenta.
V průměru je nyní každá kreditní karta zatížena dluhem 8940 dolarů ve srovnání s 3275 dolary v roce 1992. Celkový dluh na kreditních kartách se nyní vyšplhal na 1,7 biliónů dolarů, což je o 600 miliard více než v roce 1995. Tyto dluhy vznikaly v době ekonomického rozmachu, kdy víra v nové informační technologie a nepřetržité zhodnocování akcií byla neomezená a málokdo spořil.
Posledním politikem, který nabádal obyvatelstvo k fiskální opatrnosti, byl v roce 1979 bývalý prezident Jimmy Carter. "Příliš mnoho z nás tíhne k modle sebeuspokojení a spotřeby," řekl tehdy v projevu k národu. Po něm se k jasnému vyslovení podobného názoru, byť v mírnější podobě, neodvážil už žádný americký politik.