Článek
Se zavedením nových pravidel je však Česko už více než měsíc pozadu. Požadavky evropské směrnice měly být zapracované do českých zákonů už v červnu, vláda se novelou zatím vůbec nezabývala. Většina změn jedné z nejvýznamnějších pracovněprávních novinek posledních let má přitom platit už od ledna 2027, firmám se tak čas na přípravu rychle krátí.
„Připravili jsme variantu, která může přispět ke zlepšení stávajícího systému, ale zároveň nepřinese výraznější negativní zátěž,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Kabinet podle něj projedná předlohu na podzim, přesné datum ale zatím nemá. Poté zákon čeká ještě schvalování v parlamentu.
Zásadní spor s opozicí vládu pravděpodobně nečeká. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), který nynější opoziční strany tvořily, měl k novince podobný přístup – Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) počítal se zapracováním jen těch nejnutnějších evropských požadavků do zákona. Na dotazy Novinek teď opoziční poslanci odpověděli, že si opřipomínkovaný návrh potřebují nejprve důkladně prostudovat.
Novela zasáhne nábor zaměstnanců i jejich výdělky. „Lidé často nemají dost informací k tomu, aby mohli posoudit, zda jsou odměňováni srovnatelně s ostatními vykonávajícími práci stejné hodnoty,“ popsala advokátka Markéta Tkadlecová na serveru ePrávo.
Co čeká firmy
Novinka počítá s tím, že se firma nebude smět uchazeče ptát, kolik vydělával v předchozím místě. Povinnost zveřejňovat nabízenou mzdu přímo v pracovním inzerátu nakonec návrh neobsahuje. To se nelíbí především odborům. „Sama evropská směrnice uvádí inzerát jako nejvhodnější způsob informování,“ uvedli odboráři v připomínkách.
Při jejich vypořádání ale ministerstvo vyšlo vstříc zaměstnavatelům. Původní znění hovořilo o sdělení mzdy „před zahájením jednání o uzavření pracovní smlouvy“. Podle Hospodářské komory však nebylo jasné, zda jde o první kontakt s uchazečem, nebo až o pracovní pohovor. Navrhla proto formulaci „nejpozději před podpisem smlouvy“. Proti současné praxi se tak nic nezmění.
Firmy si zároveň budou muset nastavit srozumitelná a nediskriminační pravidla odměňování a zavést přehledný systém, který rozřadí jednotlivé pozice podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Bez něj jim hrozí pokuta až milion korun.
Rozdílnou mzdu půjde odůvodnit zkušenostmi, výkonem, odborností či náročnějšími podmínkami. Zaměstnavatel ale musí umět vysvětlit, proč lidi na srovnatelné pozici platí jinak.
Hospodářská komora požaduje, aby zákon vymezil kritéria přesněji. Upozornila také, že není jasné, jak mají firmy započítávat prémie, bonusy a další výhody, a obává se administrativní zátěže, zejména u malých a středních podniků.
Právo na srovnání
Zaměstnanci dostanou právo žádat údaje o své odměně a průměrné odměně žen a mužů, kteří vykonávají stejnou práci. Neuvidí ale výplatní pásku konkrétního kolegy. U menších podniků bude ale těžké údaje chránit tak, aby z nich nešlo snadno odvodit plat jednotlivce.
Podle expertky na udržitelné podnikání z poradenské společnosti BDO Ivony Tajšlové novinka velké reakce nevyvolá. „Očekávám spíše vlnu dotazů a žádostí o vysvětlení než soudní spory,“ uvedla.
Díky většímu množství dostupných údajů lidé snadněji posoudí, zda dostávají spravedlivou odměnu. Pokud firma neprokáže objektivní důvod rozdílu, mohou se domáhat dorovnání mzdy i jejího zpětného doplacení.
Anketa
Povinné vykazování rozdílů mezi odměnami žen a mužů se dotkne jen větších zaměstnavatelů. Firmy se 150 a více pracovníky začnou údaje vykazovat v roce 2028, podniky se 100 až 149 zaměstnanci tato povinnost čeká od roku 2031.
Krátká doba mezi schválením zákona a jeho účinností může firmám způsobit potíže. „Obávám se, že doba bude poměrně krátká, jak je v české praxi nedobrým zvykem,“ uvedl advokát Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl.
Česko přitom v rozdílech mezi výdělky žen a mužů patří k nejhorším zemím Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu činil v roce 2025 medián hrubé měsíční mzdy u žen 41 068 korun, u mužů 47 648 korun. Medián je přesný střed, polovina lidí bere méně a polovina více. Rozdíl ale sám o sobě neznamená, že ženy dostávají za stejnou práci méně – ukazuje spíš na to, že muži častěji pracují v lépe placených oborech nebo na vedoucích pozicích.
