Hlavní obsah

Zraněný horník přišel o rentu. Zastal se ho Ústavní soud

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Justice bude muset posoudit případ zraněného horníka, kterému jeho zaměstnavatel odebral rentu s poukazem na to, že onemocněl a už by nemohl práci vykonávat. Horníka se zastal Ústavní soud s tím, že rozhodnutí nižších soudů odporuje obecně vnímané představě o spravedlnosti.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Muž pracoval jako horník od roku 1989, o deset let později ale v práci utrpěl těžký úraz. Vzhledem k následkům už se nemohl vrátit na šachtu, jeho pracovní poměr proto skončil v roce 2000 a poté vstoupila v platnost dohoda o tom, že muži zaměstnavatel bude vyplácet náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti.

V roce 2013 však muži přišel od firmy dopis, že dál už rentu pobírat nebude, protože podle závěrů znaleckého posudku z téhož roku prý trpí nejméně od prosince 2005 obecným onemocněním krčního úseku páteře a současně oboustranným syndromem karpálního tunelu. To by jej prý vyřazovalo z práce horníka, tím pádem tedy došlo ke změně poměrů podle zákoníku práce, a nárok na rentu tak zaniká.

Muž se rozhodl bránit se žalobou, ale neuspěl. Další znalci řekli, že syndrom karpálního tunelu byl potvrzen sice až v roce 2013, ale nelze vyloučit, že onemocněním trpěl již dříve, ovšem nejsou pro to žádné jisté podklady. Soud tak ukončení vyplácení renty potvrdil s tím, že u muže skutečně nastala podstatná změna poměrů.

Bigotní otec podle soudu týral děti. Dle toho Ústavního ale do vězení nepatří

Domácí

Podle senátu se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou bylo ale takovým postupem porušeno mužovo právo na soudní ochranu a rovnost účastníků řízení. „Muži se v důsledku jím nezaviněného pracovního úrazu nezvratně změnil život. Ocitl se ve složité a stresové situaci, přišel o práci i zdraví, a to s celoživotními následky,“ připomenul Jirsa s tím, že pro konec vyplácení renty nestačí pouze odkázat na okolnost, pro niž by muž nebyl schopen danou práci vykonávat.

Navíc změnu poměrů měl soudu prokazovat zaměstnavatel, místo toho bylo na zaměstnanci, aby se hájil.

„Požadavek soudů, aby muž prokazoval existenci syndromu karpálního tunelu v období před téměř dvaceti lety, se jevil nejen v rozporu s pravidly rozložení důkazního břemene a principem ochrany slabší strany, ale také s obecnou ideou spravedlnosti,“ dodal Jirsa s tím, že pokud nebylo postaveno najisto, zda muž trpěl onemocněním dříve a zda mělo nějakou souvislost s jeho prací, nelze mluvit o tom, že by zaměstnavatel prokázal změnu poměrů.

Nezletilé trans oběti znásilnění na psychiatrickém oddělení se zastal až Ústavní soud

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám