Hlavní obsah

Protikomunistický odbojář skončil ve vězení. Teď se mu soud omluvil, pomohla Hutkova kauza

Okresní soud v Chomutově v pondělí vynesl usnesení, ve kterém uznal, že třiasedmdesátiletý protikomunistický odbojář Rudolf Vojtěch má nárok na soudní rehabilitaci. Ta se na něj dosud nevztahovala, ačkoliv byl komunistickým režimem před 45 lety prokazatelně perzekuován. V Česku podobný problém řeší ještě desítky lidí.

Foto: Paměť národa

Protikomunistický odbojář Rudolf Vojtěch.

Článek

Mezi disidenty zavedl Rudolfa Vojtěcha jeho přítel Miloslav Skalický, později odsouzený za organizování koncertů undergroundových kapel. „Scházeli jsme se, měli jsme stejný názor na politickou situaci u nás a později jsme ještě s Františkem „Čuňasem“ Stárkem vytvořili buňku, která se začala věnovat šíření samizdatových tiskovin,“ popsal Novinkám Rudolf Vojtěch.

Díky této činnosti se opakovaně dostal také na Hrádeček za Václavem Havlem, kde se potkával i s dalšími významnými postavami disentu, jako byl Jan Ruml nebo Jiří Dienstbier. „Řešili jsme politiku i muziku zakázaných kapel,“ vzpomíná dnes Vojtěch. Jeho chomutovská buňka postupně přešla od šíření tiskovin i k jejich rozmnožování a Vojtěch mezi své známé distribuoval i Chartu 77.

Na začátku 80. let ale musel strávit 25 měsíců v komunistickém vězení. Tehdejší režim se ho chtěl jako nepohodlné osoby zbavit a represivní složky na něj „ušily“ trestný čin spekulace, tedy nezákonného obohacování.

Pět let po sametové revoluci, v roce 1994, soudy Vojtěcha očistily a rozhodly, že se žádné trestné činnosti nedopustil. Mohlo se zdát, že tím byla nespravedlnost napravena. Jenže ne úplně. Vojtěchův trestný čin spekulace patřil mezi takzvanou obecnou kriminalitu, na kterou se nevztahoval zákon o soudní rehabilitaci.

Postupně tak vznikla paradoxní situace. Ministerstvo obrany třeba Vojtěchovi potvrdilo, že v období od roku 1977 do roku 1979 vyvíjel soustavnou a aktivní protikomunistickou činnost a zařadilo ho mezi účastníky třetího odboje. Přesto neměl na soudní rehabilitaci nárok. Přicházel tím například o příplatek k důchodu za nezákonné věznění.

Vojtěchovi nakonec pomohla i kauza písničkáře a emigranta Jaroslava Hutky. „Oba případy jsou si podobné. Jaroslav Hutka byl kdysi obviněn z výtržnictví, Ústavní soud ale později uznal, že taková kvalifikace jeho činu byla pouze záminkou k jeho další perzekuci a že ve skutečnosti se provinil pobuřováním. K Ústavnímu soudu se Hutkův případ dostal právě proto, že na výtržnictví se zákon o soudní rehabilitaci nevztahoval, zatímco na pobuřování ano,“ vysvětlil podobnost Hutkova a Vojtěchova případu Lubomír Müller, právní zástupce Rudolfa Vojtěcha.

Výběr článků

Načítám