Článek
Největší důlní stroj v tehdejším Československu vyrobili ve Vítkovicích v roce 1980 a přímo v lomu ho dělníci sestavovali tři roky. Rypadlo dlouhé 160 metrů a vysoké 32 metrů sloužilo k odkrývání uhelné sloje od roku 1984 do roku 2016. Za celou svou éru vytěžil téměř 154 milionů kubíků zeminy a odpracoval 90 tisíc provozních hodin.
S výjimkou povinných odstávek běžel stroj nepřetržitě, na jedné směně tvořilo posádku devět lidí. „Byla to taková malá továrna, velmi složité zařízení, zkušenosti z obsluhy předával otec na syna,“ řekl novinářům technický ředitel společnosti Petr Procházka.
Hluk stroje byl podle Václava Hájka, který jeho chod několik let řídil, velký. „Bylo to slyšet až nahoru nad lom. Třelo se železo na železo, 38 koreček,“ zavzpomínal. Odhlučněná byla podle něj jen zasedací místnost.
„Odtěžil vždy skrývku a pak odkráčel o kus dál. Rychlost byla asi 30 metrů za hodinu,“ připomněl Procházka. „Před dvěma lety jsme udělali pokus, zda se stroj ještě rozhýbe. Stáhli jsme původní posádku a povedlo se udělat krok dopředu a jeden krok dozadu. Při druhé zkoušce letos zkraje roku se to už nepovedlo,“ doplnil.
Celý kolos váží 5500 tun, jeho postupné odstrojování začíná v pondělí. V polovině května pyrotechnici odstřelí lana, která držela korečkový vodič. Dělníci poté začnou rypadlo rozebírat na kusy, které převezou do šrotu.
Rypadlo dlouhé 160 metrů a vysoké 32 metrů sloužilo k odkrývání uhelné sloje od roku 1984 do roku 2016.
„Po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ponecháme v lokalitě jen část stroje, aby si uměly budoucí generace představit, jak fungoval,“ řekl Procházka.
Opuštěný a chátrající velkostroj stojí nyní na místě, kde bude v budoucnu obří jezero. Akademici z Českého vysokého učení technického žádali o jeho památkovou ochranu.
Ministerstvo kultury v roce 2022 rozhodlo, že se návrhem nebude zabývat. Zdůvodnilo to tím, že reálné možnosti smysluplného využívání takového technického objektu jsou značně omezené.
O záchraně stroje poté uvažoval Ústecký kraj. Chtěl ho nechat přemístit na příhodné místo, kde by jako technická památka a turistická atrakce připomínal hornickou historii regionu. Hejtmanství, které by přesun stroje stál vyšší desítky milionů korun, však ze záměru ustoupilo. Spočítalo si, že následná údržba chátrajícího stroje tak, aby byla zajištěna bezpečnost jeho návštěvníků, by přišla krajskou pokladnu ročně na miliony korun.
Společnost Sev.en Česká energie nechala před časem celý stroj digitálně nasnímat a vytvořit jeho 3D model. Virtuální prohlídka tak umožňuje projít se interiérem rýpadla alespoň digitálně. Základní verze je dostupná na webu Uhelného safari a rozšířená varianta s 3D brýlemi se objevuje při mimořádných akcích.
Těžba v lomu ČSA skončila před dvěma lety. Prostor se nyní nachází v závěrečné fázi sanací a rekultivací, které by měly skončit maximálně do tří let. Poté bude většina prostoru, jehož dominantou bude jezero o rozloze bezmála 500 hektarů, ponechána přírodě.
Pohled do řídící kabiny velkorypadla.
Ve strojovně obřího velkorypadla.
Technický mechanik Vladimír Dobrý popisuje ozubené soukolí.
