Článek
K činu došlo předloni v únoru na silnici mezi obcemi Dymokury a Viničná Lhota na Nymbursku. Tamní úřad dospěl k závěru, že muž si přisvojil dřevo ze dvou ovocných stromů ve vlastnictví Středočeského kraje. Kromě pokuty mu úředníci vyměřili další tisícovku za náklady řízení a povinnost nahradit škodu, tedy oněch 242 korun.
Muž se před úřadem marně bránil tím, že v rámci péče o veřejný pořádek odklidil povalující se dřevo, čímž kraji navíc ušetřil značné finanční prostředky. Obvinění z krádeže označil za „naprosto směšné“ a také za jednání v „rozporu s dobrými mravy“. Upozornil, že se jednalo o spadlý strom, jehož větev zasahovala do silnice, a o další suchý strom.
Proti pokutě muž marně brojil žalobou. Obrátil se proto na Nejvyšší správní soud a ve své stížnosti připomínal, že každý vlastník je povinen se o majetek řádně starat. „Za nepřijatelné považuje, aby soud toleroval, že se majetek bez povšimnutí povaluje na veřejném prostranství měsíce či roky,“ psal ve své stížnosti.
„Jednání postrádalo jakoukoliv společenskou škodlivost, naopak bylo společensky vysoce prospěšné, neboť odstranil dlouhodobě ležící překážku z okolí silnice, o kterou se její vlastník nestaral,“ bylo ještě ve stížnosti.
Bylo odvezení dřeva společensky škodlivé?
Kraj naopak argumentoval tím, že po vichřici nelze na tak rozlehlém území, jakým je Středočeský kraj, očekávat okamžitou reakci. Doplnil, že postupoval podle platných předpisů a harmonogramů kontrol, navíc muže na místě upozornili policisté, že by mohl jednat v rozporu se zákonem.
Senát Nejvyššího správního soudu v čele s Lenkou Kaniovou mužovým argumentům dopřál sluchu a v rozhodnutí z minulého týdne případ vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu projednání. Soud totiž bude muset prozkoumat, zda byl naplněn materiální znak přestupku, tedy že šlo o společensky škodlivé jednání.
„Stěžovatel námitku absence materiálního znaku přestupku uplatnil již před správními orgány, neboť od počátku výslovně uváděl, že řízení považuje za výraz naprosté absurdity. Nejvyšší správní soud proto uzavírá s tím, že krajský soud nesprávně posoudil obsah žaloby, jestliže v ní nerozpoznal řádně uplatněnou námitku absence materiálního znaku přestupku,“ napsala do rozhodnutí Kaniová.
