Referenda o větrnících: sliby peněz na přilepšenou zabraly jen někde

Jednou z prvních obcí v Česku, kde roku 2003 vyrostly dvě větrné elektrárny, byly Jindřichovice pod Smrkem v Jizerských horách. Aktuálně ovšem dosluhují, a tak nyní lidé v referendu hlasovali, zda místo nich postavit jednu novou, výkonnější.

A se stavbou nové souhlasili. Možná zvítězil i fakt, že do rozpočtu obce přinesly tato zařízení dosud 57 milionů korun, což umožnilo místu se zhruba 620 obyvateli například nakoupit a opravit různé nemovitosti. Přímo místním skrz různá opatření na podporu životního prostředí doputovaly bezmála tři miliony korun.

„Mám jednoznačně radost z toho, že lidé stavbu podpořili. Samozřejmě, že tu je i reaktivní skupina odpůrců. Ale těch, co řekli ano, přišlo víc, a ti, kteří nehlasovali v referendu vůbec, vlastně také vyjádřili souhlas, když je jim to jedno, jestli tu elektrárna bude, nebo ne,“ okomentoval referendum starosta obce Martin Vondráček (nez.). Investorem a vlastníkem nové větrné elektrárny bude firma W.E.B. spolu s obcí.

Ekonomický přínos pro obec sehrál hlavní roli v tom, že většina voličů řekla ano větrníkům také v Domašově u Šternberka na Olomoucku. Společnost Meridian Nová Energie tu plánuje postavit tři o výkonu 6,2 megawattu a výšce až 246 metrů.

„O větrnících se v obci debatovalo dlouho, snažili jsme se, aby lidé měli dost informací. Někteří občané se obávali hluku či narušení krajinného rázu, jiní naopak oceňovali, že tu bude vznikat čistá energie. Myslím, že nakonec zvítězil kompromis, který může díky finančním kompenzacím pomoci rozvoji obce,“ řekla Novinkám starostka Domašova Michaela Procházková (Občané pro Domašov).

Připustila přitom, že jedním z argumentů, který sehrál důležitou roli, bylo to, že v širším okolí obce už funguje 14 větrných elektráren. Za každý zprovozněný větrník má Domašov získat jednorázový příspěvek milion korun.

Souhlasili i lidé v Krakově na Rakovnicku. „Máme od investora příslib, zatím ne závazek, že pokud tady budou stát tři větrníky, tak by obci přispěl 2,4 milionu ročně. To je víc než polovina našeho rozpočtu. Kromě toho je příslib na výrazné slevy energie pro místní obyvatele i chalupáře,“ řekla starostka Krakova Pavla Staňková (nez.).

A kladně se obyvatelé obcí k větrníkům postavili také na Vysočině. Ano v referendech řekla většina hlasujících v Menharticích na Třebíčsku a ve Stonařově a Věžničce na Jihlavsku. A stavět se bude na základě plebiscitu dále také například na jihu Čech - v Mišovicích na Písecku.

Ve vesnici Jarov na jižním Plzeňsku zase sice lidé v referendu s výstavbou větrných elektráren v tamním katastru souhlasili, jenže je to tak trochu plácnutí do vody. Žádný zájemce totiž nyní na obzoru není a asi hned tak ani nebude. Obec totiž požádala, aby nebyla zařazena do takzvaných akceleračních zón, které připravuje Plzeňský kraj - půjde o lokality, kde má schvalování větrných elektráren probíhat ve zjednodušeném režimu.

Zajímavá situace pak proběhla v Nových Dvorech na Vysočině. Tady se zamotali do dvou protichůdných referend. Jedno vyhlásila sama obec, druhé si prosadili kritici větrníků s požehnáním soudu. Z hlasování vyhlášeného obcí vyplynulo, že lidé by souhlasili s větrníky pouze v případě, že budou stát také u sousedů. Jinými slovy: „Když už budeme koukat na cizí větrníky, ať stojí klidně i na našem.“ Rozhodnout o tom, které referendum je platné, bude muset zřejmě až soud.

Lákání obcí na peníze na přilepšenou ale ne všude po Česku v tomto případě zabralo. Třeba jako v Řisutech na Kladensku a v Mšeckých Žehrovicích na Rakovnicku. V obou obcích se lidé postavili proti energii z větru.

„V územním plánu je vymezený prostor jen pro jeden větrník. Příspěvek do obce byl ve smlouvě slíbený, ale nikdy jsme neslibovali slevy na elektřinu,“ uvedla starostka obce Řisuty Jitka Ryšavá (nez.). Většina místních se postavila proti elektrárně, takže z toho nebude mít nic ani obec. Ta by se navíc mohla ještě dostat do potíží, pokud by firma žádala vynaložené náklady na změnu územního plánu. „Nevím, zda budou něco uplatňovat, o tom jsme ještě nejednali,“ dodala starostka.

Ne zaznělo také v pětitisícové Polné na Jihlavsku. Kromě narušení krajinného rázu a dalších obvyklých argumentů, jako jsou hluk, odlétávání ledu, plašení zvěře, ale podle polenského místostarosty Martina Bohdálka (nez.) nepřišli kritici s žádným speciálním argumentem.

Větrníky odmítly také tři obce na Jesenicku. Šlo o plány společnosti VTE Jeseník ze skupiny First Wind, která chtěla na jejich katastru postavit větrný park s až deseti turbínami. Nejvíce větrníků plánoval investor postavit v Bernarticích, a to pět, další čtyři pak v Kobylé nad Vidnavkou, a jednu větrnou elektrárnu by rád viděl ve Velké Kraši.

Každý dospělý obyvatel Bernartic a Kobylé by ročně dostával 10 tisíc korun. Ve Velké Kraši by se jednalo o částku poloviční. Obce měly dostat půl milionu korun ročně za každou elektrárnu.

Podle starostů zásadní roli v rozhodování místních sehrála iniciativa Rychleby nedáme. Ta na svých webových stránkách mimo jiné uvádí, že větrné elektrárny zničí ráz podhůří Rychleb, ohrozí ptactvo a jiná zvířata, připraví kraj o své ticho a klid a výrazně sníží hodnotu nemovitostí v okolí.

Starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková (nez.) se naopak domnívala, že pro jí vedenou obec by větrné elektrárny znamenaly velký ekonomický přínos. „Občanům ale podle mě vadila velikost větrníků a s tím spojená výrazná změna podoby krajiny,“ pověděla pro Novinky.

Obdobný názor sdílel taktéž bernartický starosta Aleš Chromík (KDU-ČSL). „Lidé nechtěli přijít o vzhled krajiny a klid. Toto bylo podle mě při jejich hlasování v referendu pro ně klíčové,“ zamyslel se. I on si myslí, že velkou roli sehrála zmíněná iniciativa.