Plzeň ruší kontejnery na textil. Snad oblečení neskončí v popelnicích, doufají v charitě

„Dlouhodobě čelíme desítkám stížností obyvatel na nepořádek v okolí kontejnerů - ty jsou společně s nádobami na elektroodpad nejčastějším terčem poškozování a vykrádání,“ upozornila vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu Dagmar Svobodová Kaiferová. „Zajišťování neustálého úklidu v okolí těchto nádob nás stojí značné úsilí a mnoho financí,“ doplnila Svobodová Kaiferová.

Textil je nyní možné odevzdat v areálech sběrných dvorů nebo na sběrných místech zřízených v okrajových částech města. „U nádob na textil, které stály na obecních pozemcích, jsme vypověděli příslušné smlouvy. Zůstávají tedy jen kontejnery v soukromém prostoru, nejčastěji u obchodních zařízení,“ řekla Novinkám Svobodová Kaiferová.

Kontejnery provozovaly společnosti jako třeba Dimatex či Kloktex. „Dimatex nám nějaký textil dodával,“ potvrdila Veronika Lukešová, vedoucí charitního šatníku, který funguje v areálu plzeňské diecézní charity v Cukrovarské ulici. „Jak se projeví nové opatření, ukáže čas. Trochu máme obavy, že když někdo ponese tašku s textilem do příslušného kontejneru a zjistí, že tam není, tak ji prostě vyhodí do nejbližší popelnice. Byli bychom rádi, kdyby využitelné věci vozili lidé k nám,“ požádala Lukešová.

Což už se děje, tamní humanitární sklad týdně přebere zhruba dvě tuny ošacení. „Využitelných je tak šedesát procent,“ upřesnila Lukešová. Mezi zdejší „zákazníky“ nejčastěji patří bezdomovci, kterých týdně přijde kolem padesáti, a matky v nouzi.

Český červený kříž disponoval v Plzni ještě nedávno asi dvěma desítkami kontejnerů na textil. „Postupně je necháváme odstranit, neměl by tu být žádný. Lidé mohou nosit oděvy do našeho střediska v Tylově ulici,“ informovala Lada Brožová, ředitelka plzeňské pobočky této organizace. „Nemáme kapacitu na to, abychom denně odbavovali telefonáty, že je v okolí nádob nepořádek. Nedávalo to smysl, reálně jsme toho z kontejnerů stejně moc nevyužili,“ dodala Brožová.

Kloktex, který je navázaný na Fond ohrožených dětí Klokánek, má podle svého webu po Plzni patnáct kontejnerů. Na žádost redakce o vyjádření, co s nimi bude, zatím nereagoval.

Radnice operuje s daty, podle nichž se do charit či second handů dostane přibližně jen pět procent odevzdaného textilu, a zbytek se využívá třeba i jako alternativní palivo v cementárnách.

„Odmítáme podporovat proces, který není smysluplnou recyklací,“ uvedla Svobodová Kaiferová a uzavřela: „Nechceme hradit náklady na úklid u kontejnerů, když není zajištěno transparentní a ekologicky přínosné využití sbíraného materiálu. Doufáme, že stát brzy podpoří nastartování funkčního zpracovatelského řetězce textilu a že bude možné za vhodných podmínek počet nádob opět rozšířit.“