Článek
Michaela vyrazila o prázdninách na Vysočinu s příbuznými. Večer odešla do koupelny, kde se chtěla umýt. „Najednou mi volala švagrová, že našli Míšu ochrnutou a úplně paralyzovanou v prázdné vaně. Nikdo nevěděl, co se přesně stalo,“ vzpomínal na těžké momenty Petr.
Na místo přijeli záchranáři, vrtulník pacientku ve velmi vážném stavu převezl do českobudějovické nemocnice. Doktoři následně zjistili, že žena prodělala mozkovou příhodu. „Praskla jí céva a začala masivně krvácet. Kvůli otoku mozku jí lékaři odebrali část lebeční kosti,“ popsal.
Původní prognózy nebyly vůbec příznivé. „Neustále jsem zprvu slyšel, že manželka je ztracená a dožije v kómatu. Úplně ji odepsali,“ zalitoval dvaapadesátiletý Petr. Vehementně se snažil, aby partnerku přeložili do plzeňské fakultní nemocnice, což se mu nakonec podařilo. „Kdybych ji tam nechal, už by možná zemřela,“ přemítal.
Michaela si prošla dalším náročným obdobím, kdy se u ní znovu objevily komplikace. „Upadala opakovaně do kómatu. Lékaři jí museli odsávat nadměrné množství mozkomíšního moku,“ doplnil.
V srpnu přišly první dobré zprávy, kdy se pacientka probudila a postupně začala hýbat levou polovinou těla. „Měl jsem radost, když mi stiskla ruku nebo se na mě jen podívala,“ líčil Petr. Vedle práce a pravidelných návštěv v nemocnici se stará o tři děti, z nichž nejmladší dceři je teprve pět let. „Rodina a příbuzní mě drží nad vodou. Kdybych byl sám, asi se zblázním,“ přiznal.
Období plné stresu a nejistoty
Ač je vděčný za sebemenší pokrok, který u ženy vidí, prožívá velmi náročné období plné stresu a nejistoty. „U Míši se střídají stavy, kdy je při vědomí a kdy ne. Stále má pravou část těla ochrnutou a také poruchu řeči,“ nastínil.
Pro manželku se snaží udělat maximum. „Chápu, že zdravotnictví je přetížené. Ale já prostě nechci, aby skončila na LDN, kam ji neustále systém vytlačuje,“ zdůraznil.
Také proto nakonec svolil, aby děkan plzeňské pedagogické fakulty, kde Michaela pracuje, vypsal sbírku. „Vím, že jsou lidé v daleko těžších situacích. Nikdy jsem nechtěl žádat o peníze,“ podotkl Petr.
Rozdávala energii, teď ji sama potřebuje
Děkan Pavel Mentlík považuje pomoc za něco samozřejmého. Svou kolegyni a zároveň vedoucí katedry ruského jazyka charakterizoval jako velmi pracovitou, zapálenou a cílevědomou. „Michaela je u studentů oblíbená, má k nim lidský přístup. Je důležitou součástí naší fakulty. Vždy dokázala rozdávat energii a podporu ostatním. Teď ji potřebuje ona sama,“ sdělil děkan.
Dále uvedl, že osmačtyřicetiletá vysokoškolská učitelka loni úspěšně absolvovala habilitační řízení a stala se docentkou. Řešila řadu projektů, mimo jiné zaměřených na děti cizinců. Byla také v kontaktu s ruskými disidenty.
Vybrané finance půjdou na fyzioterapie, rehabilitace i zdravotnické či jiné pomůcky, jako například elektrický invalidní vozík. „Chtěl bych, aby se Míša vrátila domů a nezůstala do smrti v nějakém zařízení,“ uzavřel Petr.
