Článek
„Nesouhlasíme s tím,“ řekl Novinkám Zdeněk Albl (NK), starosta obce s více než šesti stovkami obyvatel. „Nechceme, aby se tam cokoliv zaváželo, aby byla ohrožena příroda a zdroje pitné vody,“ uvedl Albl a upřesnil: „U potůčku, který tudy protéká, máme vrty s pitnou vodou. Pak se vlévá do Čižického potoka a ten do řeky Úhlavy, kterou využívá plzeňská vodárna - jsme v druhém ochranném pásmu vodního zdroje.“
Podle těžařů nebezpečí nehrozí. „Z hlediska vody je opatření hodnoceno jako bezpečné, bez dopadu na kvalitu nebo množství podzemních ani povrchových vod,“ stojí v podkladech. Starosta reagoval: „Papír snese všechno.“
Obec chce, aby záměr prošel „velkou“ EIA - ta zahrnuje vypracování podrobnější dokumentace, oponentského posudku a její součástí bývá i veřejné projednání záměru.
Riziko, nebo ne?
Inkriminovaný dobývací prostor byl vymezený v roce 1997, o čtyři roky později nechala obec zpracovat územní studii na budoucí využití lomu po ukončení těžby. „Historicky se počítalo s jeho zaplavením, s úpravami okolí i s tím, že jej obec získá pro rekreační účely,“ připomněl Albl. „Před dvěma lety nás žádali o změnu plánu rekultivace, což jsme odmítli. Teď přišli s tím, že se bortí stěna lomu,“ podotkl Albl.
Stavmonta operuje nestabilitou skalního masivu v severní části lomu. „Velmi často dochází k opadávání různě velkých kusů hornin,“ upozorňují podklady pro EIA. Podle předložených posudků hrozí ohrožení osob a případný sesuv by mohl strhnout silnici vedoucí kousek od hrany lomu.
Podklady EIA ukazují, v které části lomu se počítá s ukládáním nejrůznějšího materiálu.
„Podle nás jde jen o domněnky, které nejsou podložené geologickým průzkumem,“ podotkl Albl a dodal: „Žádáme revizi posudků. A když tvrdí, že hrozí nějaké zřícení, měli by to řešit hned, ne v horizontu let. Vždyť ohrožují své zaměstnance, v lomu se dál těží.“
Eldorádo náklaďáků
Podle dokumentace by měly stabilizační práce začít letos v březnu a skončit na konci roku 2029. Zpráva připouští i jiné možnosti zabezpečení rizikové stěny, třeba její zasíťování - tato varianta se však především kvůli její nákladnosti nebere v potaz. Skálu tak má zafixovat svažitá navážka, která spolkne 560 tisíc kubíků, tedy bezmála milion tun materiálu. Od zeminy a kamení až po říční sedimenty nebo štěrk z železničních náspů.
„Nikdo nezaručí, co se tam ve skutečnosti uloží. A vychází to tak, že k nám budou přivážet i čtyři tisíce tun materiálu denně - to je pro nás nepředstavitelné navýšení provozu,“ konstatoval starosta.
Po silnici, která jen těsně míjí památkově chráněnou kapli sv. Vojtěcha, by měly jezdit denně desítky těžce naložených náklaďáků.
Podle jednoho z místních Miloslava Skleničky jde záměr i proti strategickým zájmům Česka: „Je absurdní, aby stát dotoval obnovu tůní a zároveň nečinně přihlížel likvidaci obřího retenčního potenciálu lomu ve prospěch soukromého zisku za skládkování.“
