Krvavá jatka. Stovky kormoránů decimují ryby na Radbuze v centru Plzně

Kormoráni se stahují do západočeské metropole, jelikož okolní rybníky a menší řeky jsou nyní zamrzlé. „V podstatě se děje to samé, co v roce 2011, kdy sem nalétávalo hejno čítající zhruba devět set kusů,“ připomněl hospodář Českého rybářského svazu pro západní Čechy Petr Dimitrov.

Tehdy stejně jako nyní si ptáci vybrali Anglické nábřeží. Poblíž jezu u Wilsonova mostu je v současnosti nízká hladina vodního toku. „Ryby nemají absolutní šanci. Kormoráni ‚vyčistí‘ řeku dokonale. Loví všechny druhy od tří do šedesáti centimetrů,“ vypočítal Dimitrov.

Uvedl, že denně jeden kormorán spořádá přibližně půl kilogramu ryb. „Ty větší už nedokáže pozřít, ale zraní je, takže můžou později uhynout,“ dodal.

Obdobně situaci zhodnotil šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. „Město teď okupuje zhruba tisícovka kormoránů. Ryby doslova zmasakruje. Jsou to krvavá jatka, něco šíleného,“ líčil Makoň.

Sdělil, že řeka zde nemá přirozený charakter, takže migrující ryby se zastaví pod jezem, kde je asi po kolena vody. „A pro kormorány je to švédský stůl,“ přirovnal.

Velké hejno ale není celý den pohromadě, většinou se rozdělí na menší celky. „Také střídá jednotlivé lokality,“ nastínil Makoň.

Kormoráni se nevyskytují pouze na Radbuze, ale rovněž u Rooseveltova mostu na Mži nebo na soutoku obou řek nedaleko sokolovny. „Ráno se sebere jedna skupina, nažere se a letí zpátky na místo, kde odpočívá na stromech. Poté ji vystřídá další,“ popsal vedoucí záchranné stanice.

O ‚návštěvě‘ kormoránů pak svědčí mimo jiné poházené ryby. V posledních čtrnácti dnech nachází Makoň a strážníci ve městě také mrtvé kormorány. „Zabijí se třeba o dráty nebo narazí do překážky. Zraněné jedince určitě nikdy nechytejte, protože jsou rychlí a mají ostrý zobák,“ upozornil. V takových případech je lepší kontaktovat městskou policii nebo záchrannou stanici.

Škody, jež kormoráni způsobují, jsou podle Dimitrova obrovské. „Stahují se sem na zimu ze severu Evropy. Pokud jsou u nás od října do konce března, ty následky jsou opravdu nedozírné,“ podotkl hospodář.

Ptáci mají nocoviště na řece Berounce v Zábělé, kde je přírodní rezervace. „Tam může být podle našich propočtů dokonce až dva tisíce kusů,“ vyčíslil Dimitrov. Doplnil, že když se rozední, vydávají se hejna za kořistí na Radbuzu, Mži, Úslavu i Berounku. „Řešením je populaci alespoň trochu eliminovat a také se snažit, aby nebyla na jednom místě, ale rozptýlila se na větší území,“ řekl.