Článek
Když své plány Ředitelství vodních cest (ŘVC) loni v prosinci poprvé představilo veřejnosti, měli nejvíce dotazů a připomínek rybáři. Přišlo jim, že by pro ryby v této části toku Labe, která bude zatížená plavebním kanálem, měli chtít víc.
„Za poslední půlrok došlo k významným posunům z hlediska výšky spodního nového jezu, byl snížen o půl metru. Více jsme zachovali proudné úseky Labe pro proudomilné ryby a upravili jsme i rybí přechody, aby to rybám, které zde žijí, co nejlépe vyhovovalo,“ uvedl Jan Dušek ze společnosti Integra Consulting, která poskytuje odborné znalosti v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí a připravuje podklady i v projektu splavnění Labe u Přelouče.
Pod Slavíkovými ostrovy vznikne spodní jez a pod ním nově také menší říčka. Vytvoří několik set metrů dlouhý biokoridor, jímž se ryby budou moci vrátit do Labe o kus výš.
Pro druhy, které mají rády silný proud, se počítá s krátkým technickým rybím přechodem s mohutným proudem a pak ještě s dalšími dvěma biokoridory. Ryby si tak budou moci podle charakteru vybrat, kterým proplavou.
Cílem je přetáhnout dopravu na vodu
Na opětovné představení záměru splavnění Labe do Pardubic na parník Arnošt ve středu zavítal také ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě), aby plavební stupeň v Přelouči osobně podpořil.
„Záměr splavnění Labe do Pardubic posuzujeme v souvislosti s dalším připravovaným projektem Ředitelství vodních cest - splavněním Labe z Ústí nad Labem ke státní hranici. Vodní doprava může převzít významnou část nákladní přepravy, včetně nadrozměrných nákladů, což přispěje ke snížení hluku a emisí,“ řekl ministr Červený.
V současné době je Labe splavné do Chvaletic, kam lodě historicky dopravovaly uhlí do elektrárny. Dál už se ovšem plavidla proti proudu přes přírodní peřeje divoké vody u Přelouče, takzvané Labské hrčáky, nedostanou.
Dostatek vody mají zajistit jezy
Kritici stavbě mnohdy vyčítají, že lodě nebudou mít po čem plout, protože v řece nebude dostatek vody.
„Tyto obavy by měly vyřešit jezy, ale celkově je v Labi a dalších tocích často kriticky málo vody a sucho je běžný problém,“ konstatoval generální ředitel Povodí Labe Marián Šebesta.
Ředitelství vodních cest, které je investorem, chce získat kladné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) příští rok v květnu. Pokud se tak stane, stavba by měla začít v roce 2030 a trvat tři roky.
Splavněním Labe se zabývá Ředitelství vodních cest od svého vzniku v roce 1998. Projekt pro Přelouč získal kladné stanovisko vlivu na životní prostředí EIA v roce 2000. Po vstupu České republiky do Evropské unie však posouzení podle tehdejší legislativy neobstálo a bylo nutné celý proces, který dosud probíhá, zopakovat.

Labe v Přelouči
„Je to realita a zároveň právo nevládních organizací využívat dostupné právní prostředky. Je však škoda, že hledání řešení v minulosti neprobíhalo konstruktivněji. O to pozitivněji dnes vnímáme, že se podařilo najít kompromisní variantu, která vyvažuje požadavky ochrany přírody s realizací vodního díla,“ řekl vedoucí oddělení strategických projektů ŘVC Jan Bukovský.
Ředitelství odhaduje cenu plavebního kanálu v Přelouči na 3,3 miliardy korun, další necelé 2 miliardy budou třeba na prohloubení koryta řeky na některých místech, modernizaci jezu a plavební komory v Srnojedech a zejména stavbu přístavu v Pardubicích s jeho silničním a železničním napojením.
Historie splavnění Labe
Splavnění Labe do Pardubic je tématem od roku 1905, kdy vodocestný zákon definoval splavnění řeky z Mělníka do Pardubic.
Postupně se budovalo 15 zdymadel, nejvíc za první republiky. Celé střední Labe bylo tedy splavné a další vznikala v 70. letech v souvislosti s elektrárnou ve Chvaleticích (Týnec nad Labem a Veletov).
Chybělo jediné zdymadlo u Přelouče, kde nejsou splavné 2 kilometry toku. U Labských hrčáků teče Labe z kopce a nemá dostatečnou hloubku. V Přelouči vzniklo ve 20. letech minulého století zdymadlo s plavební komorou. Bylo v plánu postavit zdymadlo v Semíně, kousek po proudu pod Přeloučí.
Novodobá historie splavnění Labe se pojí s rokem 1998, kdy vzniklo Ředitelství vodních cest a rovnou dostalo za úkol zajistit zlepšení splavnosti mezi Hřenskem a Ústím nad Labem a splavnění Labe do Pardubic.
Zdroj: Ředitelství vodních cest


