Článek
Řetězec podle inspekce a správních soudů porušil pravidla na ochranu spotřebitele. Namísto toho, aby slevu vypočítal z nejnižší ceny, za kterou zboží prodával v posledních 30 dnech, odvozoval ji často z vyšších hodnot, aby vypadala lákavěji.
Jak popsala inspekce a správní soudy, skutečná nejnižší cena za posledních 30 dnů byla napsána při samém spodním okraji cenovky, a to drobným písmem. Pozornost zákazníka tak upoutala především aktuální nabídková cena, která byla na cenovkách uvedena nejvýrazněji, což ještě akcelerovalo slovo „AKCE“.
„Spotřebitel byl dále přitahován přeškrtnutou cenou, kterou stěžovatelka uváděla jako cenu ‚původní, běžnou‘, a dále údajem o procentuálním vyjádření slevy, které bylo odvozeno od přeškrtnuté ceny,“ uvedly soudy. Podobně to vypadalo nejen na cenovkách v prodejně, ale i v letácích.
Albert: Pokuta zasahuje do našich práv
Řetězec dostal za klamání zákazníků několik pokut v celkovém součtu 490 tisíc korun, proti čemuž se marně bránil u soudu a pak i u Nejvyššího správního soudu. Nakonec se obrátil i na Ústavní soud.
„Stěžovatelka byla napadenými rozhodnutími fakticky vícekrát potrestána za stejný skutek. Česká obchodní inspekce totiž opakovaně zahajovala správní řízení a ukládala sankce za skutkový stav, který byl vyvolán jediným rozhodnutím, a to centrálním nastavením cenové komunikace ve všech prodejnách. Uložené sankce dosahují ve své kombinaci takové intenzity, že zasahují do ústavně zaručených práv stěžovatelky vlastnit majetek,“ stálo ve stížnosti.
Takové argumenty ale na senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou neudělaly potřebný dojem.
„To, že stěžovatelka nesouhlasí s vyzněním či koncepcí odůvodnění napadených soudních rozhodnutí, nelze zaměňovat s jejich nedostatečným odůvodněním či snad dokonce nepřezkoumatelností,“ stojí v usnesení, které soud v úterý zveřejnil.
Cena musí být jednoznačná
Neuspěl ani argument o ukládání pokut za podobné prohřešky v různých prodejnách. „Prodejny stěžovatelky v různých oblastech mají odlišné spádové oblasti a skupiny spotřebitelů, kteří v nich nakupují, se typicky podstatně nepřekrývají. Informování spotřebitelů o slevách v jednotlivých prodejnách má proto specifický dopad na odlišné skupiny spotřebitelů,“ konstatoval ÚS.
Správní soudy vycházely zejména z rozsudku Soudního dvora EU, podle kterého prodejní cena zboží nabízeného spotřebitelům musí být jednoznačná, snadno rozpoznatelná a dobře čitelná.
Pro průměrného spotřebitele je podle soudů klíčové, aby poskytované informace o slevě byly srozumitelné, transparentní, věrohodné, a současně aby nezkreslovaly jeho vnímání slevové výhody.
